USA
Velikonoèní oslavy jsou spojeny se zajíèkem, ale barví se rovnì¾ kraslice. Prima zábava pokraèuje lovem na vajíèka, která schová darebný zajíèek v¹ude po zahradì a domì. V USA nepoèítejte s volným pondìlkem, ale Velkým pátkem. V nedìli se podávají tradièní dobroty, peèená ¹unka, sladké brambory, jehnìèí peèenì a zelenina. Nescházejí dech beroucí dekorace a nábo¾enský vztah. Vìøící Amerièané dodr¾ují pùst.

V Austrálii mají na Velký pátek ve v¹ech obchodech zavøeno a dìti hledají tak jako v USA vajíèka v zahradì.

Nìmecko
Pøedveèer velikonoèního pondìlí je urèena k výrobì slamìných hnízd, do kterých v noci vkládá zajíèek pestøe barevná vejce. Ráno je dìti hledají. Velkou a pøíjemnou tradicí je ozdobení stromu velikonoèními dekoracemi. Nesmíme zapomenout na prùvody. I v Nìmecku dostane chlapec výslu¾ku v podobì vajíèka. Kraslice vyrobené v Nìmecku jsou naprosto dokonalé, proto¾e si bez nich nedoká¾ou velikonoce pøedstavit. K tradici patøí pøená¹ení, házení, koulení i rozbíjení vajec. Vyhravá ten, který vajíèko nerozbije. K obyèejùm øadíme i házení vejce pøes støechu, co¾ má ochraòovat dùm pøed bleskem. O Velikonocích si pochutnáte na ¹tole a peèeném masu.


Slovensko
Na Slovensku dostanou ¾eny korbáèem a mohou být polity vodou, co¾ je roz¹íøeno pøedev¹ím na východì zemì. V pondìlí nav¹tìvují kluci a mu¾i jednotlivé domy a korbáèují dívky ruènì vyrobeným korbáèem z vrbového proutí. Odmìnou jim je malované vajíèko. Slovenské Velikonoce jsou spojeny s velkým hodováním.

Anglie
V Anglii zaèínají oslavy Masopustním úterkem, je¾ je obecnì známý jako palaèinkový den. Vìøte, ¾e není v Anglii zdobení kraslic roz¹íøené jako u nás. Dìti se spokojí s èokoládovými trofejemi. I zde schovává sladkou odmìnu po zahradì a domì neposedný zajíèek. Mo¾ná jste nevìdìli, ¾e se v anglických ¹kolách nosí velikonoèní klobouky. S výpraskem pomlázkou zde nepochodíte. Anglièané to berou jako násilnou tradici. Rozhodnì si pochutnávají na jehnìèí peèínce, sladkých bramborách mladé jarní zeleninì. Na Velikonoce chodí vìøící do kostela. Poøádají se ov¹em velké oslavy a veèírky.

Polsko
Urèitì vás nepøekvapí, ¾e si vìøící nechají své pokrmy posvìtit. Na sváteèním stole se objevuje klobása, ¹unka, chléb se solí, køen, bábovka z kynutého tìsta, mazurek – plnìný mouèník. Ve¹keré pochutiny se svìtí na Bílou sobotu. V ¾ádné domácnosti nesmí chybìt velikonoèní beránek z cukru. Velikonoèní pondìlí je spojeno s poléváním vodou, to je symbolika zdraví a dlouhého ¾ivota.


Norsko
V Norsku velikonoèní svátky milují. Nechybí pomlázky, malování kraslic, ly¾ování a øe¹ení detektivních pøíbìhù. Pøes velikonoce se toti¾ vysílají ji¾ dlouho pouze detektivky. Vyhrává Hercule Poirot od Agathy Christie.

Francie
Mo¾ná jste nevìdìli, ¾e od Zeleného ètvrtka do Bílé soboty neusly¹íte ve francouzských kostelech zvonit zvony. Je to podobné jako v Èesku, kdy zvony odletìly do Øíma jen s tím rozdílem, ¾e zpátky s sebou pøiná¹ejí sladkosti pro dìti, je¾ padají z nebe dolù. Dìtièky je peèlivì sbírají v ulicích a zahradách.

V Itálii po¾ehná malovaná vejce knìz a hospodyòka je umístí na støed sváteèního stolu. Na Zelený ètvrtek se musí sníst nìco zeleného, na Bílou sobotu se dìlají ohnì, je¾ spálí zimu.
V Øecku se barví vejce jen na èerveno, co¾ znaèí obnovu ¾ivota a utrpení Krista.
V Rusku se po obdarování tøikrát políbí, tento zvyk je dùkazem pøátelství.
A co tøeba Èína? Tam se Velikonoce bohu¾el neslaví.