Dùkazy, ¾e tu ¾ili

Nálezù kosterních pozùstatkù obøích lidí mìøících kolem tøí metrù je na ka¾dém kontinentì mnoho. V Ji¾ní Èínì a Gruzii byli dìlníky nalezeny lidské pozùstatky, ka¾dý kolem tøí metrù, které mají na rukou ¹est prstù. Zdá se, ¾e u této rasy to není výjimeèné. V jeskyni Lovelock v Nevadì byly dìlníky, kteøí tì¾ili guáno, nalezeny lidské pozùstatky kolem dvou a pùl metrù. Kdy¾ byly kostry z guana vyzvednuty, byly v okolní hmotì nalezeny lidské vlasy a vousy výraznì zrzavé barvy. Bohu¾el ¹lo o guáno, nikoli o kostry.

Pozùstatky byly kamsi zahozeny, zbyla jediná obøí lebka, která se nachází v Humboldtovì muzeu ve Winnemucce. Byla bedlivì prozkoumána a je opravdu lidská. Na vý¹ku dvakrát tolik ne¾ lebky bì¾ných lidí. Zdej¹í Indiáni zvaní Pituové tradují dodnes legendy o obrech ¾ijících mezi námi. Øíkají jim Si Te Cach. Vídávali je je¹tì jejich pradìdové. Kostra vysoká 2,95 metru byla odkryta roku 1879 v Indianì v mìstì Brewersville. Bohu¾el pozùstatky znièila v roce 1937 povodeò, jsou v¹ak dochovány fotografie a èlánky.



®ijí dodnes?

Snì¾ný mu¾ má být obrovské postavy, zarostlý srstí. Nejaktuálnìj¹í legendy o obøích lidech pocházejí témìø ze souèasnosti, a to v¾dy z pustých oblastí ledových a snìhových plání, ze severu Kanady, Alja¹ky, Sibiøe a svìtových velehor. Je mo¾né, ¾e by se nìkteré kmeny døíve roz¹íøené obøí rasy stáhly pøed souèasnou populací na pustá místa a tam pøe¾ily?

V roce 1930 zmizeli v¹ichni obyvatelé eskymácké vesnice Angikuni na severu Kanady. Ve stejné lokalitì ¾ijící Indiáni prohlásili, ¾e je unesl z lesù pøicházející Wendigo, o nìm¾ nesmìjí nic víc sdìlit. Kanadská jízdní policie pátrala, av¹ak zmizení tøiceti obyvatel zùstalo neobjasnìno. Po Eskymácích zbyli ve vesnici psi, kteøí ve svých kotcích zahynuli hladem. Je nemyslitelné, ¾e by je Eskymáci nechali zajít, psi byli témìø èlenové rodiny. V domech zùstaly i pu¹ky. Jít nìkam bez nich? Nesmysl. Wendigové se prý v dobách hladu ¾iví i lidským masem.

A zde pøíbìh z roku 1930 navazuje na zápis z roku 922. Tehdy se arabský diplomat celým jménem Ahmad ibn Fadlān ibn al-Abbās ibn Rā¹id ibn Hammād ve Skandinávii setkal s rasou obøích kanibalù zvaných Wendolové. V¹imnìme si podobnosti jejich jména s kanadským Wendigem. Wendelové byli dobrými jezdci na koních a zde ¾ijící Vikingové se jim vyhýbali. Náèelník Vikingù Buliwyf získal do vlastnictví wendolský meè. Tato zbraò prý byla vysoký jako dospìlý mu¾.



Pùvod obrù

Teorií je nìkolik. Buï Neandrtálský èlovìk nevyhynul pøed 30 000 lety, jak praví historie, ale stáhl se do neobydlených divokých oblastí a tam… se nutnì musel dál vyvíjet! Proto se pochopitelnì nauèil jezdit na koni, vyrábìt a pou¾ívat meèe a dal¹í nástroje. Jediné, co nám brání pøijmout tuto teorii, je dogmatické lpìní na tom, ¾e neandertálci vyhynuli. A co kdy¾ ne?

Dal¹í mo¾nost pùvodu je biblická, pota¾mo kosmická. Pokud bychom vìøili teorii o andìlích svr¾ených Bohem z nebe a jejich obcování s lidskými ¾enami, mohli bychom uvìøit existenci Nefilim – mí¹encù andìlù a lidí.

Tyto bytosti byly prý velké a silné. Chystaly se ovládnout svìt. Lidé se v¹ak ukázali jako expanzivnìj¹í. Bùh prý uvìznil Nefilim v podzemí. Pøívr¾enci teorií mimozemského ¾ivota na tomto místì dodávají, ¾e potomci andìlù by mohli být mimozemského pùvodu. V dìjinách by prý bytosti s vy¹¹í technologií byly pokládány za bohy nebo jejich potomky. V¹ak i Goliá¹ je obrem, jeho¾ symbolicky porazil bojovník David kamenem. David je pøedstavitelem lidstva a kámen se dá vylo¾it jako podstata Zemì. Od té doby Zemì patøí lidem. Ale co kdy¾ nìkde ¾ijí dal¹í Goliá¹ové?

Byly èasy, kdy Èechy, které tehdy je¹tì nemìl kdo pojmenovat, oplývaly nìèím jiným: slanou vodou a podivnými moøskými tvory. Více v èlánku Kdy¾ Èechy byly moøským dnem