Magická elipsa

®e Zemì obíhá kolem Slunce, to u¾ lidstvo ví dlouhá staletí. Na¹e pøedstavivost nám automaticky øíká, ¾e tedy urèitì obíhá v kruhu, ale ono to není docela pøesné. Zkuste zalovit v pamìti – ze ¹koly si mo¾ná vzpomenete na nìco o obì¾né dráze ve tvaru elipsy. A to je právì ono – eliptický tvar obì¾né dráhy zpùsobuje, ¾e vzdálenost Zemì od Slunce se bìhem roku mìní.

A teï si zkuste tipnout, kdy jsou si Zemì a Slunce nejblí¾ a kdy nejdál. Napovíme vám, ¾e je to s rozestupem pùl roku. Pokud si myslíte, ¾e nejblí¾ v létì a nejdál v zimì, tak omyl – je to pøesnì naopak! Jaké pøekvapení! Støídání roèních období toti¾ vùbec nesouvisí se vzdáleností na¹í domovské planety od Sluníèka, ale se sklonem zemské osy. A konec koncù, na ji¾ní polokouli jsou roèní období obrácenì, tak¾e tam je skuteènì Zemì Slunci nejblí¾ v jejich létì. Akorát, ¾e to je v lednu!


Perihélium a afélium

Pøísluní, neboli odborným názvem „perihélium“ znamená, ¾e Zemì je ke Slunci na své obì¾né dráze nejblí¾ a nastává 4. ledna. Od mrazu nás tedy ani bli¾¹í Sluníèko nezachrání, i kdy¾ o pár stupòù to asi pomù¾e! Naproti tomu odsluní, odbornì „afélium“, znamená nejvìt¹í vzdálenost a nastává naopak 4. èervence – to nás zas v parných letních dnech mù¾e celkem potì¹it!

Rozdíl mezi na¹í vzdáleností od Sluníèka v tìchto dvou bodech vypadá opravdu závratnì. Zemì v odsluní je toti¾ od nìj o ohromných 5 milionù kilometrù dál ne¾ v pøísluní! To u¾ je poøádné èíslo!

Jak je tedy mo¾né, ¾e to skoro ani nepoznáme? To by snad mìlo být Slunce v létì na obloze o poøádný kus men¹í, kdy¾ je o tolik dál, nebo snad ne? Nikoliv, proto¾e 5 milionù kilometrù je v astronomii celkem zanedbatelné èíslo. Celková vzdálenost Zemì a Slunce má je¹tì o pár nul na konci více!


Jak na nás zmìny pùsobí?

Podobný jev jako je støídání pøísluní a odsluní mù¾eme pozorovat i u Mìsíce, jenom¾e tam se to jmenuje jinak. Mìsíc obíhá kolem Zemì, tak¾e jsou zde jiná slova – pøízemí neboli perigeum, a odzemí, jiným názvem apogeum. Pøi pohledu ze Zemì se to projevuje jako takzvané „superúplòky“. Kdy¾ vychází úplnìk na perigeum, pak je na obloze zdánlivì o kousíèek vìt¹í!

To si u Slunce asi nev¹imnete, ale jeden zajímavý dùsledek to pro nás pozem¹»any pøece jen má. Díky tomu, ¾e jsme nejblí¾ Slunci právì v lednu a nejdál v èervenci, mají obyvatele mírného pásma ji¾ní polokoule, tøeba Australané, o poznání teplej¹í a výraznìj¹í léta! Podle vìdcù prý mù¾e rozdíl teplot zpùsobený vzdáleností od Slunce èinit dokonce a¾ pìt stupòù! Jen si pøedstavte, ¾e bychom mìli v nejteplej¹ích letních dnech v rozpálené Praze místo pìtatøiceti a¾ ètyøicet stupòù. To opravdu nechcete! Tak¾e v tomto smìru ¾ijeme na¹tìstí na té pøívìtivìj¹í stranì zemìkoule!