88 hvìzdných skládaèek

Ano, právì tolik je oficiálních souhvìzdí definovaných Mezinárodní astronomickou unií v roce 1925. Mimochodem, toto èíslo, pokud mu budeme pøikládat numerologický význam, znamená nekoneèno nekoneèna, nekonèící vývoj, cestu vpøed, absenci hranic. A právì taková je vìènost, v ní¾ existuje vesmír, a aèkoli si to nechceme pøipustit, i my. Pùvodcem jmen a tvarù dne¹ních souhvìzdí je jednodu¹e tradice na¹í civlizace. Kdy¾ se èlovìk vztyèil na nohy a trochu mu vyrostla mozkovna, pohlédl ke hvìzdám a vidìl vìci. Bo¾ské øízení dnes a noci, posuny souhvìzdí a planet a také tvary, kterým jeho imaginace dala tvar vìcí, zvíøat èi bo¾stev, které ten dotyèný v daném kousku zemì znal. Proto se souhvìzdí v rùzných zemích jmenovala rùznì. Døíve byla zmapována severní nebeská klenba viditelná starými kulturami – z Øecka, Øíma, Babylonie, Egypta, Mezopotámie a Sumeru. Ji¾ní polokoule se doèkala svého zmapování a pojmenování souhvìzdí a¾ mnohem pozdìji pøi zámoøských plavbách. Tradièními a starými souhvìzdími jsou napøíklad Lev, Velká medvìdice, Orion, Støelec a dal¹í. Blí¾enci se v jiných koutech svìta jmenovali tøeba Bo¾ská dvojèata. Ji¾ní obloha se díky moøeplavcùm a zejména panu Nicolas Louis de Lacaille z 18. století py¹ní takovými názvy jako Trojúhelník, Mikroskop, Dalekohled, Vývìva a dal¹ími, které u¾ vycházejí z fyziky, geometrie a vùbec vìdecké terminologie.


Ti stabilní a divoch Pluto

Èím blí¾e pólu se pozorovatel nachází, tím stabilnìji se mu jeví poloha hvìzd i souhvìzdí. Napøíklad Severka je témìø nehybná, proto¾e se nachází ve smìru zemské osy a Zemì se vùèi ní skoro nepohybuje. Proto byla pevným bodem a majákem v¹ech cestovatelù i námoøníkù. Jiná káva nastává, co se planet na¹í Sluneèní soustavy týká. Jsou blízko a opisují pravidelné obì¾né dráhy kolem Slunce, stejnì jako my, tak¾e jejich pohyby vùèi Zemi jsou více ménì stabilní. Na nebi jsou nám nejblí¾e, tudí¾ se pohybují v urèitém pásu oblohy a nevyboèují z nìho. A také „bìhají“mnohem rychleji ne¾ ostatní souhvìzdí z jiných soustav. Je to logické a pochopitelné, proto¾e jsou to na¹i nejbli¾¹í vesmírní sousedé. Proto také byl tìmto planetám Sluneèní soustavy pøipisován v¾dy mimoøádný význam pro na¹i existenci. Výjimkou se ukázal neposedný Pluto, poutník, který byl astronomy z na¹í soustavy vylouèen. Jednak je mròavý, tak¾e neodpovídá definici planety, za druhé, jeho obì¾ná ráha není pravidelná, proto¾e podléhá i jiným vlivùm ne¾ pøita¾livosti Slunce. Je to divoch, který bývá i v horoskopech divokou kartou, vìdci ho sice degradovali, ale astrologové s ním pøi výkladu horoskopù stále poèítají. No a co se Pluta týèe, tomu je to jedno.


Záhadná loï Argo

Záhadou je bývalé nejvìt¹í souhvìzdí lodi Argo, které bylo astronomy zru¹eno a rozdìleno na Kýl, Záï, Plachty a Lodní sto¾ár. To poslední souhvìzdí pak bylo je¹tì zmìnìno na Kompas. Otázka je, jak se to bájné lodi Argo líbí. Technicky vzato souhvìzdí Lodi Argo z nebe nezmizelo. Pokud ho budeme chtít i dnes najít a dohledáme si prameny, najdeme jej. Je¹tì v mapách z poloviny 18. století zabíralo znaènou èást ji¾ní oblohy a bylo o tøetinu vìt¹í ne¾ Hydra, je¾ dr¾í prvenství ve velikosti dnes. Souhvìzdí Lodi Argo se na nebe dostalo ji¾ za starých Øekù, kteøí tak uctili bájnou cestu Iasona a jeho argonautù. V roce 1763 francouzský astronom Nicolas-Louis de Lacaille poznamenal, ¾e dané uskupení zahrnuje pøes 160 stálic viditelných pouhým okem, co¾ znaènì ztì¾ovalo jejich katalogizování podle stávajících pravidel. Pro astronomy se tak souhvìzdí stalo neprakticky velikým a Lacaille jej navrhl rozdìlit na ji¾ zmínìné ètyøi èásti. To se uskuteènilo na sjezdu roku 1930.

Argo je jednou z nejslavnìj¹ích lodí svìtového bájesloví. Byla to obrovská loï, jakou pøedtím nikdo nevidìl. Mìla padesát vesel, byla veliká a pohodlná, a pøitom tak lehká, ¾e ji plavci mohli nést na ramenou. Stavìl ji vynikající mistr Argos. Byla pojmenována Argó, co¾ znamená Rychlá. Nad stavbou bdìla bohynì Héra, také Athéna, bohynì v¹ech øemesel a v¹eho umìní. Pro ¹»astnou plavbu byl do lodního kýlu vlo¾en kus døeva z posvátného dubu z vì¹tírny. Na palubì mìla 50 nejslavnìj¹ích hrdinù øeckých mýtù vèetnì Hérakla, Orfea, Thésea, lékaøe Asklépia a dal¹ích. Na malbách je èasto zobrazována, jak letí po obloze. Je symbolem cesty za dobrodru¾stvím, hrdinství a odvahy a lidské vùle, která zvládne v¹e. Pokud máte potøebu vybøednout ze zajetých kolejí a zaèít nový ¾ivot s pomocí bájné lodi, zameditujte si na téma Argó. Stejnì jako Plutovi, je jí fuk, ¾e je zru¹ená, symbolem v na¹ich srcích zùstává nadále.


Co jsou souhvìzdí?

Je dobré si uvìdomit, ¾e jde o zdánlivá seskupení nejjasnìj¹ích hvìzd, která vidíme z povrchu zemì. Hvìzdy a planety mezi sebou vìt¹inou nemají ¾ádný vztah ani souvislost a nacházejí se tisícovky svìtelných kilometrù od sebe. Lidem prostì jejich uskupení nìco pøipomínaly a jejich pohyby jim pomáhaly orientovat se nejen v èase, ale i v prostoru. Z kosmického hlediska jsou ale uskupení hvìzd spojovaná na¹í obrazností do souhvìzdí skandálnì netrvanlivá! Vesmír se stále hýbe, mìní a planety se pøeskupují, zanikají a vznikají, proto tvary, na které jsme zvyklí, vydr¾í na obloze asi 30 tisíc let. Z hlediska Vesmíru jedno malé ¹kytnutí.