Zjevení na obloze

Pøed zhruba padesáti tisíci lety se pod hvìzdnou oblohou na nevysokém kopci severní Moravy sbíhali lidé. Den po dni se k nim blí¾ilo nebeské svìtlo s dlouhým ohonem. Zdálo se, ¾e míøí pøímo k nim. ®e se snad chce na nì podívat. Ze strachu z neznámého lidé hrozili k obloze o¹tìpy s kamennými hlavicemi, kyji a kostìnými no¾i. Hvìzda se v¹ak jejich bojovnosti nezalekla. Sklonili se tedy a rozhodli se ji pokládat za nìjaké bo¾stvo. Pøinesli jí na vrcholek skály játra z mamuta, která sami oceòovali jako nejvìt¹í lahùdku a jedli je nepeèená, aby si vychutnali jejich zemitou chu». Av¹ak hvìzda si této delikatesy ani nev¹imla. Za dva týdny se zaèala vzdalovat a zakrátko u¾ nebyla k rozeznání od ostatních hvìzd. Nìkteøí z nich za hvìzdou je¹tì hrozili, aby udìlali dojem na ¾eny. Ale jiní zamy¹lenì hledìli do nebe. Kdy¾ u¾ si dala práci pøiletìt, proè zase odletìla?

Vìt¹ina z tìchto lidí za svého ¾ivota nepoznala zmìny, ale èlovìk neandertálský brzy vyhynul a nahradil ho v té dobì u¾ migrující Homo sapiens. Pøíèinou, proè se dne¹ní èlovìk nevyvinul z neandertálce, ale právì z pøivandrovalce Homo sapiens, mù¾e být více: Doba ledová – chlad a sucho. Viry, které pøinesli vùèi vlastním chorobám imunní migranti, tedy na¹i pøedkové. Genetická pøevaha sapienské DNA. Nebo – a to je moc zajímavé – výhoda sapienského èlovìka v podobì schopnosti domestikovat si zvíøata, zejména vlky. A» u¾ bylo pøíèinou cokoli nebo v¹e dohromady, kometa oznámila tehdy neandertálcùm nevyhnutelnou zmìnu – konec druhu.


Nová náv¹tìva

Kometa byla objevena na své cestì k Zemi optickými pøístroji 2. bøezna 2022 v rámci ¹irokoúhlé pøehlídky oblohy Zwicky Transient Facility (ZTF, pojmenované po ¹výcarském astronomovi Fritzi Zwickym) v americké Kalifornii. V dobì objevu mìla pøibli¾nì 17. hvìzdnou velikost (velmi slabý objekt) a le¾ela ve vzdálenosti 4,3 astronomické jednotky daleko od Slunce. Následná pozorování ukázala, ¾e jde o dlouhoperiodickou kometu s dobou obìhu asi 50 tisíc let.

V dobì pøiblí¾ení bude cirkumpolární, tedy vùbec nebude zapadat pod obzor. 1. února 2023, proletí nejblí¾e k Zemi ve vzdálenosti 0,28 astronomické jednotky (asi 42 milionù km). V té dobì bude prolétat blízko severního nebeského pólu v souhvìzdí ®irafy, nad „Velkým vozem“, a díky její poloze na noèní obloze bude mo¾né ji pomìrnì snadno vyhledat malým dalekohledem. Pøedpokládá se, ¾e bìhem svého maximálního pøiblí¾ení k Zemi dosáhne a¾ 5. hvìzdné velikosti a bude tedy mo¾né ji pozorovat na tmavé obloze mimo mìsta i na hranici viditelnosti pouhýma oèima.


Kometa v období Vodnáøe

Co nám vesmírné tìleso pøi¹lo sdìlit? Pro pragmatiky prostì jen prolétá po své dráze. Pro ty, kdo vìøí, ¾e ve¹kerá existence v kosmu navzájem souvisí a jedna energie budí druhou, mù¾e být kometa poslem zmìn. Objeví se u nás v období Vodnáøe, tedy znamení, které má zmìny jako svou základní charakteristiku. Komety byly sice, jak se øíká, poslem zlých zpráv, ale toto oznaèení lidé vymysleli jen proto, ¾e se rádi øídí pravidlem - co je známé, je ménì nebezpeèné. Tak¾e radìji „útlak pod meèem známého tyrana, ne¾ se odvá¾it dosáhnout svobody“ – a co pak s ní, ¾e. Tím tyranem jsou pro nás zabìhlé vzorce my¹lení, kterých se neumíme a bojíme zbavit. Kometa sama o sobì vìci nemìní, ale je souèástí vesmírného øádu, který se poslední èas vyvíjí sledem nepøetr¾itých, pro obyvatele Zemì podstatných zmìn. Ty pocházejí z vy¹¹ích øádù bytí a jsou tedy nutné. Jejich cílem je podle v¹eho zeskromnit náklady lidské existence jako druhu, abychom u¾ více nedrancovali na¹i krásnou Matku – modrou planetu Zemi. Kdo je ke zmìnì my¹lení ochoten, popluje s proudem kosmické øeky energie.

Kolik z nás si uvìdomuje, ¾e nejsme na Zemi jediným a v¹evládným druhem? Podívejme se na zvíøata a rostliny, které kvùli na¹í expanzi existují u¾ jen v desítkách èi jednotkách jedincù a jsou odsouzeni k záhubì. Obra»me své zraky do oceánu, který namísto tajemných krajin plných velryb a medúz, z nìho¾ prý¹tí zásoby sladkého dýchatelného vzduchu, je nyní temnou ka¹í odpadu, ropy a plastù z obrovských lodí. Pohleïme na tisíce kilometrù, které bývaly pralesy. Byl to domov divokých zvíøat, ale i lidských kmenù. Je to nyní pou¹». Pokud jsme k sobì upøímní, nyní si polo¾me otázku: Kosmická spravedlnost je pro v¹echny, nebo jen pro lidi? Nyní si mo¾ná doká¾eme odpovìdìt…