Karla Mrázková byla knihovnice. To bylo pøed pár desítkami let. Lidé v Karle vidìli neprùbojnou ¹edou my¹ku, smíøenou s tím, ¾e zùstane na ocet. Kolegyním ji bylo mo¾ná i líto. Øíkávali jí, ¾e v¹e se v dobré obrátí. Nevìøila tomu.

Hloupá staøena

Jednoho zcela obyèejného letního dne zamíøila Karla cestou z práce do stínu podloubí. Tam ji cestu pøehradila stará cikánka. Obleèení na ni bylo obno¹ené, ¹edivé vlasy neupravené, ¹átek na hlavì ¹pinavý. Popadla Karlu za ruku a zastavila ji. „Panenko, vím, ¾e se trápí¹. Pokud chce¹, pomohu ti. Vdá¹ se, ¾ít si bude¹ dobøe.“

„Nemám peníze. Bì¾ a najdi nìkoho, kdo je má!“
„Zaplatí¹, a¾ na tom bude¹ dobøe, slibuje¹?“
„Ano, slibuji,“ zasmála se Karla nahlas, vytrhla se cikánce a upalovala pryè s my¹lenkou, ¾e hloupá staøena se ani nepoptala, kde bydlí.



®ivot naruby

Uteklo sotva deset dnù. V knihovnì se objevil mu¾ støedních let, o kterém se vìdìlo, ¾e má moc dobré místo v hlavním mìstì. Zaèal za Karlou chodit. Nìkdy pøinesl kytku, jindy bonboniéru. Za 3 mìsíce se vzali. Zbynìk, tak se novoman¾el jmenoval, brzy zdìdil pìknou vilu a Karla se stala novou paní domu.

Man¾el vydìlával hodnì, poøídili si dokonce auto, jezdili na dlouhé dovolené. Karla dala v práci výpovìï a starala se jen o domácnost. Øíkala si, ¾e zaopatøená ¾ena z vily nemá zapotøebí dýchat prach z regálù plných knih. Spokojenì sledovala, jak konto na vkladní kní¾ce rychle roste. Zrovna se do ní dívala, kdy¾ kdosi zazvonil u dveøí.

S nata¾enou dlaní

Na prahu stála cikánka. Ta samá. Jen o nìco o¹untìlej¹í. Místo pozdravu se u¹klíbla a bez pozvání ve¹la. ©okovaná Karla jen nìmì sledovala, jak cikánka prochází vilou a v¹e si peèlivì prohlí¾í. Pak promluvila: „Panenko, jak vidím, daøí se ti dobøe. Ostatnì jsem ti to slíbila. Pøi¹el èas, abys zaplatila.“

Zmatená Karla sáhla do zásuvky botníku, vytáhla penì¾enku a otevøela ji.
Staøena se chraptivì zasmála. „Panenko, nebuï z laciného kraje! Almu¾nu si nevezmu. Vkladní kní¾ku, tu mi dej!“



To Karlu probralo. Ovládl ji vztek. „Co si ta babizna dovoluje,“ na¹tvala se.
„Nechce¹, nedostane¹ nic!“ zakøièela, cikánku popadla a vystrèila ze dveøí. Ty se zabouchly, a tak nerozumìla, co ¾ena za nimi mumlá...

* * *

Tøi dny poté pøinesl po¹»ák telegram. Otevøela ho. „Na¹el jsem si jinou. Dùm i kní¾ku ti nechávám, beru si jen auto. Mìj se. Z.“ stálo v nìm.

Za dal¹í tøi dny ji uprostøed noci probudil kouø. S velikým ¹tìstím se dostala ven. Hasièi toho moc nesvedli. Vila shoøela i s nepoji¹tìnou vkladní kní¾kou. Karla se vrátila tam, kde kdysi byla.

VYKLUBE SE Z VA©EHO FLIRTU OSUDOVÁ LÁSKA? Dám vám odpovìï, zabývám se astrologií partnerských vztahù! Volejte na tel.: 906 701 701 a ¾ádejte paní Barboru!