První køes»ané Velikonoce neslavili. Dodr¾ovali, stejnì jako ®idé, svátek Pesach, av¹ak Øímané, v touze oddìlit køes»anství od jeho ¾idovských koøenù se rozhodli naroubovat na nìj oslavu bohynì plodnosti Ostary. Její svátek probíhal pøi jarní rovnodennosti, která ohla¹ovala pøíchod jara a také pøechod do znamení Berana, je¾ je v astrologických kruzích pokládáno mimo jiné za znamení obìti.

Beran a Kristus

Køes»ané pova¾ují berana, jeho¾ Abraham obìtoval místo svého syna Izáka, za pøedzvìst sebeobìtování Je¾í¹e, které se odehrálo o nìjakých 2 000 let pozdìji. Co køes»ané vìt¹inou netu¹í, je, ¾e Abraham ¾il v astrologickém vìku Berana (2339 - 179 pø. n. l.). ®ádný div pak není fakt, ¾e ukøi¾ování Je¾í¹e se podle tradice odehrálo v období, kdy je slunce ve Skopci. Také není ¾ádná náhoda, ¾e se Velikonoce neslaví v urèitý pevnì daný den, ale Nikajský koncil v roce 325 urèil, ¾e to bude v¾dy první nedìle po úplòku, který nastane po jarní rovnodennosti. Urèitým zpùsobem mù¾e jít také o odkaz na ¾enský aspekt Luny, která v úplòku pøedstavuje protiváhu Slunce, tradiènì pokládaného za mu¾ský symbol.

Výpoèet data Velikonoc je ka¾dopádnì pomìrnì slo¾itou kalkulací, která kombinuje lunární a solární kalendáø. Z toho je zøetelné, ¾e Velikonoce jsou zalo¾eny spí¹e na astronomických událostech, ne¾ na skuteèném datu ukøi¾ování a vzkøí¹ení.


Znovuzrození po celém svìtì

Pøíbìh znovuzrození Bo¾ího syna je tak pouze variací prastarého mýtu o boji svìtla s temnotou, kdy jarní rovnodennost znamená, ¾e v bitvì sil smrti a zániku a zrození a ¾ivota nastala rovnováha. Toto soupeøení uvádí do pohybu v¹echny vesmírné cykly a probouzí k ¾ivotu spirituální síly. Ve starém Egyptì byl znám mýtus o bohu Usirem, který, stejnì jako Je¾í¹, vstal z mrtvých. Tato událost byla pochopitelnì pøipomínána v období, které zhruba odpovídalo Velikonocím. Symbolem tohoto znovuzrození je Sfinga v Gíze, která v den jarní rovnodennosti hledí pøesnì na bod, kde vychází slunce.

Mayové si zase vyprávìli povìst o bohu kukuøice jménem Hun Hunahpu. Ten byl rovnì¾ vzkøí¹en bìhem jarní rovnodennosti. Podobným zpùsobem se navrací, Quetzocoatl, opeøený had, kdy¾ na jarní rovnodennost slunce osvítí v¹ech devìt stupòù pyramidy v mexickém Chichen Itza. Hra svìtla a stínù vytvoøí dokonalou iluzi opeøeného hada plazícího se na vrchol pyramidy. Staøí Øekové zase vìøili, ¾e populární bùh Dionýsos se po vleklém utrpení bìhem zimy na jaøe koneènì zbavil svých bolestí. A Persefona, dcera bohynì úrody Demeter a man¾elka Háda, vládce podsvìtí, prý zase v¾dy na jarní rovnodennost získala povolení na pùl roku opustit podzemní øí¹i svého chotì a na pùl roku se navrátit ke své matce.


Indrùv návrat na trùn

Pùsobivý chrámový komplex Angor Wat v Kambod¾i je rovnì¾ zasvìcen jarní rovnodennosti a ve svých útrobách skrývá zobrazení scény z hinduistického mýtu o stloukání mléèného moøe. Jde o povìst, kde spolu soupeøí bo¾ské a démonické bytosti, které se pøetahují o obøího hada. A právì bìhem jarní rovnodennosti jsou jejich síly vyrovnané. Po lítém boji plném intrik získávají bohové elixír nesmrtelnosti a daøí se jim zahnat démony zpìt do podsvìtí. Bo¾ský vládce Indra se poté vrací na svùj nebeský trùn, co¾ v podstatì pøedstavuje symbolické vzkøí¹ení.

©ance na nový zaèátek

Vidíme tedy, ¾e mýtus o jarním vzkøí¹ení je roz¹íøený po celém svìtì, proto¾e solární cyklus je jev, který se dotýká v¹ech. Nezále¾í na tom, zda Velikonoce oslavíte v køes»anském, mayském èi indickém stylu. Dùle¾ité je uvìdomit si pøíle¾itost, kterou pøiná¹í ohnivé znamení Berana – mo¾nost zapomenout na to, co bylo a pustit se nìèeho nového, vyu¾ít oèistnou i tvoøivou sílu ohnivého elementu a duchovní sílu znamení Skopce.