Slované a Germáni oslavovali Velikonoce pohanskými tradicemi, kdy pøíroda koneènì procitla ze zimního spánku. Není divu, ¾e jsou dne¹ní zvyky pohanského pùvodu. U¾ ve starovìkém Egyptì byla tato doba spojena s jarem a plodností. Velikonoce lze vylo¾it jako vzkøí¹ení, rùst, velký den, velký oheò. Velikonoèní doba vrcholí letnicemi, svátkem Seslání Ducha svatého. Na Velikonoce se pøipravujeme od Popeleèní støedy, tj. 40 dní pøedem.

Znáte symboly Velikonoc?

Køí¾ je klíèovým køes»anským symbolem, proto¾e byl na nìm Kristus ukøi¾ován. Tento krutý a poni¾ující akt smrti byl urèen pro nejvìt¹í provinilce.

Beránek je v ¾idovské tradici Izrael vidìn jako Bo¾í stádo, které vede Hospodin. ®idé pojídají beránka z dùvodu pøipomínky vysvobození z Egypta. Beránek je symbolem Krista, kdy je beránkem on, a obìtuje se za spásu svìta.

Svíce, pa¹kál, se zapaluje od velikonoèního ohnì, který pøipomíná vítìzství Je¾í¹e nad temnotou a smrtí. Svíce je v podstatì znamením ¾ivota. Pa¹kál hoøí bìhem Velikonoc a¾ do letnic, ale i pøi køtu.

Vajíèko je rovnì¾ symbolikou ¾ivota, proto¾e pøedstavuje zrození. Jinde ve svìtì je vajíèko spjato s plodností, ¾ivotem i vzkøí¹ením. Na Velikonoce se barví kraslice pøedev¹ím èervenì, tím se pøipomíná krev a utrpìní Krista. V období pùstu se vejce nesmìla konzumovat, tedy celých 40 dní.

Koèièky pøedstavují palmové ratolesti, jimi¾ vítali lidé z Jeruzaléma pøíchod Krista. Jejich svìcení probíhá na Kvìtnou nedìli a jejich popel se pou¾ívá o Popeleèní støedì. Zajíèek má svou tradici ji¾ v pøedkøes»anských dobách. Jednodu¹e oslavoval svátek jara. Køen symbolizuje høebíky anebo hoøkost utrpení Krista, proto se konzumuje na Velikonoce køen v Polsku, Rakousku i Slovinsku.

Mléko s medem znaèí dvojjedinost Je¾í¹e. Pokud se jedná o formu v jidá¹ích, symbolizuje provaz Jidá¹e I¹kariotského.

Svatý týden

Tento nejvìt¹í køes»anský svátek má nejdel¹í pøípravu, která vrcholí Pá¹ijovým èi Velkým týdnem. Zaèíná na Kvìtnou nedìli, pokraèuje Zeleným ètvrtkem, Velkým pátkem, Bílou sobotou, Bo¾ím hodem velikonoèním a Velikonoèním pondìlím. Období pøedcházející Svatý týden je spojeno s pùstem, mlèenlivostí, klidem, tichem a soustøedìním. Na Modré pondìlí zaèínaly døíve studentùm prázdniny a na ©edivé úterý se uklízelo a vymetaly se pavuèiny. Tyto dny byly takøka nevýznamné.

Popeleèní støeda, které se øíkalo i ¹karedá, byla dnem, kdy Jidá¹ na Krista ¾aloval. Lze ji definovat jako Sazometnou, to se vymetávaly saze z komína. V tento den se nemá èlovìk mraèit a ¹karedit.


Zelený ètvrtek je dnem odpu¹tìní. Lidé se modlili a omývali se rosou, která mìla zabránit onemocnìní ¹íje a jiným neduhùm. Uklízelo se a odná¹elo smetí na køi¾ovatku. Jen tak se nezdr¾ovaly v domì blechy. Na Zelený ètvrtek odlétaly zvony do Øíma o opìt se rozezvonily na Bílou sobotu. Místo zvonù byly ulicemi sly¹et øehtaèky a klapaèky, které jsou jistým symbolem Velikonoc. V tento den se objevují na stolech jidá¹e, døíve se toto peèivo mazalo medem.

Velký pátek byl dnem nejvìt¹ího zármutku. Dodr¾oval se striktní pùst a výzdoba kostelù byla skromná a písnì se zpívaly bez hudby z varhan. Ozývaly se øehtaèky a dìti honily Jidá¹e. Na Velký pátek se nesmí prát, pracovat na zahradì, kopat do zemì a prát prádlo. V tento den se otevírala zem a ukazovala své poklady. Lidé se omývali vodou pro zdraví a vykrápìli chléb dobytku.

Na Bílou sobotu, je¹tì pøed východem slunce, se muselo v¹e uklidit. Pekly se mazance, beránci a chleba chlapci vyrábìli pomlázky, zdobila se vajíèka a vázaly se bøezové vìtvièky.

Bo¾í hod velikonoèní symbolizuje zmrtvýchvstání Krista, ke kterému do¹lo ze soboty na nedìli. V nedìli se pojídaly vejce, mazanec, beránek, klobás, nádivek, chleba a pilo se víno.

Velikonoèní pondìlí se nazývá i Èervené pondìlí. Koledníci vycházeli ráno z domù a ¹migrustovali dìvèata pomlázkami, jen tak z nich vytáhli nemoc a lenost. Za odmìnu dostali vajíèka a cukroví proutí z pomlázky mìlo ¾ivotadárnou sílu. Vymlácená dìvèata tak dle povìr omládla!