V¹ichni víme, ¾e kdy¾ se budeme po celý ©tìdrý den postit, mo¾ná uvidíme zlaté prasátko. Tato povìra nejspí¹ souvisí s jiným zapomenutým zvykem – u starých Keltù a Skandinávcù bylo prase nebo divoèák symbolem plodnosti a dobré úrody. V nìkterých oblastech se proto dodnes peèe koláè ve tvaru prasete nebo praseèí hlavy.

Ve Francii zase patøí na vánoèní stùl kromì jiného zákusek zvaný „vánoèní poleno“, který svým tvarem skuteènì pøipomíná kus døeva. Je to nejspí¹ pozùstatek jiného zvyku je¹tì z pohanských èasù – a tím bylo pálení opravdového vánoèního polena! Na oheò, kterým muselo hoøet po dvanáct dnù a nocí, dohlí¾eli kdysi v dávných dobách staøí kelt¹tí druidové. Do dob druidù a antického Øíma sahá rovnì¾ tradice jmelí – a zvyk líbání pod touto posvátnou rostlinou pro pøivolání a udr¾ení lásky!


Ve Skandinávii se na ©tìdrý veèer podává pudink nebo dezert, v nìm¾ je ukryté jedno jediné mandlové jadérko. Ten èlen rodiny, který tuto mandli ve své porci nalezne, se mù¾e v nadcházejícím roce tì¹it na obrovské ¹tìstí!

Kdy¾ budeme cestovat do vzdálenìj¹ích zemí, objevíme dal¹í zajímavé tradice. V nìkterých èástech Indie se dává na støechu domu olejová lampièka, která má svým svìtlem pøivolávat návrat slunce a dlouhých letních dnù. A víte, jaké vánoèní stromeèky si zdobí indiètí køes»ané? Banánovníky nebo mangovníky! Trochu vtipnì by na nás pùsobily rovnì¾ australské Vánoce, které se slaví podobnì jako u nás – a¾ na to, ¾e na ji¾ní polokouli je teï léto v plném proudu!

V pravoslavných zemích se Vánoce slaví a¾ 6. a 7. ledna – tento termín má pùvod v dávných dobách je¹tì pøed gregoriánskou reformou kalendáøe. Vánoce tøeba v Rusku se a¾ na termín pøíli¹ neli¹í od tìch na¹ich – dáreèky v¹ak dìtem nadìluje Dìda Mráz spoleènì se svojí pomocnicí Snìhureèkou a tradièní veèeøe má neuvìøitelných 12 chodù, pøièem¾ ka¾dý stolovník musí v¹echny z nich alespoò ochutnat!