Jako dcera správce královského paláce vyrùstala v prostøedí panovníkova dvora, kde sly¹ela mnoho povídaèek a drbù z vy¹¹ích spoleèenských kruhù. Byla velice dobøe informována o zále¾itostech, které chtìlo znát mnoho lidí mimo dvùr. Ulrica je popisována jako bystrá ¾ena se skvìlou intuicí a skvìlým pøehledem o aktuálním dìní ve spoleènosti. Mnoho se toho ale o jejím mládí neví.

Profesionální vì¹tkynì

Doba ©lesvicko-Hol¹týnsko-Gottorpské dynastie byl skvìlá pro vì¹tkynì a média. Není známo, odkdy byla Ulrica profesnì aktivní, ale pøedpokládá se, ¾e od roku 1774. Nicménì od roku 1780 je uznávanou profesionální vì¹tkyní a její klientela pøichází ze v¹ech spoleèenských vrstev. Arfvidssonová mìla své sídlo v Lästmakargatanu nedaleko kostela Johanitù ve Stockholmu. Byla ¹ikovnì ukrytá v ulièce, kde ¾ili pøevá¾nì chudí lidé, slepci a mrzáci, tak¾e její zákazníci mohli pøicházet naprosto diskrétnì. Její „kanceláø“ se údajnì pøíli¹ neli¹ila od obyèejného pokoje, nicménì v rohu mìla plentu, za ní¾ se bìhem seance chodila ukrýt. Její klienti mìli vstup za ni zakázán, tak¾e vznikaly povìsti, ¾e tam skrývala nìjaké magické zaøízení. Pøesto¾e Ulrica nabízela nìkolik rùzných zpùsobù vì¹tìní, napøíklad výklad z karet, její nejoblíbenìj¹í metoda byla èetba z lístkù kávovníku. Tím si vyslou¾ila pøezdívku „Kaffepytissan“ (Kávová vì¹tkynì). Tou dobou se ve ©védsku takto ¾ivilo nìkolik ¾en, bì¾nì se jim øíkalo "kávová bohynì", ale Arfvidssonová byla v tomto oboru zdaleka nejúspì¹nìj¹í.


Arfvidssonová se tì¹ila velké popularitì mezi aristokracií. Øíkalo se, ¾e se nikdy nemýlí, a ¾e její pøedpovìdi jsou ka¾dým rokem pøesnìj¹í. Ulrica Arfvidssonová údajnì mìla ¹irokou sí» informátorù napøíè celou spoleèností, která sahala od královského dvora a¾ po domácnosti obyèejných lidí.

Nemýlila se

V roce 1783 pøijala náv¹tìvu v pøestrojení - Carla Augusta Ehrensvärda a generál-admirála af Trolleho. Podívala se do kávových lístkù, odhalila jejich pravou toto¾nost a prohlásila, ¾e Ehrensvärd brzy nahradí af Trolleho na jeho pozici. To bylo tou dobou znaènì nepravdìpodobné, proto¾e Ehrensvärd nebyl urèený jako náhrada za af Trolleho. Nicménì v roce 1784 af Trolle zemøel bìhem královy náv¹tìvy Itálie, a ukázalo se, ¾e král vydal pøíkaz, aby af Trolleho v pøípadì úmrtí nahradil právì Ehrensvärd.

Mu¾ v masce

V roce 1786 pøi¹el za Ulricou Arfvidssonovou král Gustav III. v pøestrojení, doprovázel jej hrabì Jacob De la Gardie, rovnì¾ v pøestrojení za nìkoho jiného. Arfvidssonová vyjevila nìkolik faktù o jeho minulosti a budoucnosti, toté¾ udìlala pro jeho spoleèníka. Pøi této pøíle¾itosti je varovala pøed mu¾em v masce. Varování se ukázalo jako vìcné, proto¾e v roce 1792 byl král zavra¾dìn bìhem ma¹karního bálu.


Spiklenci si u ní podávali dveøe

V roce 1792 se na Ulricu Arfvidssonovou obrátili vy¹etøovatelé v souvislosti se spiknutím Gustafa Mauritze Armfelta, pùvodem finského diplomata, který usiloval o spojenectví s Ruskem a svr¾ení regenta Karla XIII., bratra zavra¾dìného Gustava III. Armfelt plánoval dosadit na trùn Gustava IV. Adolfa, syna Gustava III. Ne¾ se vydal do Ruska, øekl své milence, Magdalenì Rudenschöldové, aby se se¹la s Arfvidssonovou, co¾ udìlala tøi dny po jeho odjezdu ze ©védska. Rudenschöldová vì¹tbu popsala ve své korespondenci s Armfeltem. Arfvidssonová se poradila se svými kávovými lístky a øekla, ¾e mu¾, o nìm¾ se Rudenschöldová zmínila (Armfelt), nedávno opustil zemi kvùli hádce s malým mu¾em (regent Karel XIII.), kterého brzy vydìsí dohodou se ¾enou s korunou na hlavì (ruská carevna Kateøina Veliká). Rudenschöldové doporuèila, aby byla opatrná, proto¾e ji sledují a èeká ji velké utrpení. I to se stalo – krátce poté byla zatèena, celý den vystavena na pranýøi a vsazena do ¾aláøe.

Smrt v chudobì

Ulrica Arfvidssonová postupnì ztrácela kontakt s dvorem a tím i svou presti¾. Nakonec zemøela v chudobì. Pøesto je stále nejslavnìj¹í vì¹tkyní ve ¹védské historii. Pí¹e se o ní v mnoha tehdej¹ích memoárech a denících. V prùbìhu 19. století se nìkolik profesionálních vì¹tkyní pøi¾ivovalo na její slávì tím, ¾e tvrdily, ¾e u ní studovaly okultismus.