Tradice Tøí králù

Pro na¹e babièky byl svátek Tøí Králù koncem Vánoc se v¹ím v¹udy – a kdo se chce dr¾et tradice, ten i dnes vyhazuje vánoèní stromeèek právì v tento den. Na sousedním Slovensku je svátek Tøí Králù i nyní státním svátkem a dnem volna, co¾ vypovídá o jeho dùle¾itosti. V tento den bývalo zvykem, ¾e dìti a mladí lidé obcházeli domy a koledovali v pøestrojení za mýtické tøi krále – Ka¹para, Melichara a Baltazara. Znamení napsáno svìcenou køídou nade dveøe stavìní mìlo magický úèel, chránilo dùm pøed v¹ím ¹patným a pøed negativními sílami. Tento tajemný den byl rovnì¾ pova¾ován za velmi pøíznivý pro vì¹tìní.

Proto¾e Tøí Králové podle biblické legendy pøinesli Je¾í¹kovi dary – zlato, kadidlo a myrhu – je v nìkterých zemích zvykem obdarovávat se nikoliv na Vánoce, ale a¾ o Tøech Králích. Tento zvyk se dodr¾uje napøíklad ve ©panìlsku, kde se dìti tì¹í na svoji nadílku dáreèkù a¾ v tento úplnì poslední sváteèní den.


Neple»me si v¹ak ¹panìlský zvyk s pravoslavnými Vánocemi, které sice pøipadají na stejný den, ale koøeny zvyku sahají úplnì jinam. Zemì, ve kterých pøeva¾uje pravoslavní církev, tedy napøíklad Rusko a Srbsko, slaví narození Je¾í¹e a¾ 6. ledna kvùli reformì kalendáøe, která probìhla ji¾ pøed mnoha staletími – v roce 1582. Pape¾ Øehoø XIII. tehdy z kalendáøe jednodu¹e vypustil témìø dva celé týdny, proto¾e se zjistilo, ¾e výpoèet pøidávání pøestupných let byl v pøedchozím kalendáøi, zavedeném ji¾ Juliem Caesarem, nepøesný, a kalendáø pøestával odpovídat skuteènosti. Této reformì øíkáme pøechod z juliánského (podle Caesara) na gregoriánský (podle pape¾e Øehoøe) kalendáø. Háèek je v tom, ¾e v Rusku a dal¹ích zemích byl akceptován teprve mnohem pozdìji a pravoslavná církev se dodnes pøidr¾uje starého juliánského kalendáøe.

Jestli¾e tedy máte známé v nìkteré z pravoslavných zemí, je èas vypravit se na po¹tu s vánoèním pohledem – místo 24. a 25. prosince se tam Vánoce slaví a¾ 6. a 7. ledna. Kalendáø mù¾e nìkdy pùsobit poøádné zmatky, nemyslíte?