Veèer Tøí králù je èasem jako stvoøeným pro vì¹tìní!

Je¹tì naposled máme mo¾nost vì¹tit z olova nebo z plovoucích svíèek v oøechových skoøápkách – pokud jsme to nestihli u¾ o Vánocích. Kdo má odvahu, mù¾e se v tento veèer pokusit vyvì¹tit z plamenù svíèek délku ¾ivota – ka¾dý z èlenù rodiny zapálí jednu svíèku a pak se sleduje, která zhasne døív a která pozdìji. Dùle¾ité je také to, jestli plamen stoupá nebo klesá k zemi – podle tajemné staré povìry to pøedpovídá, jestli se du¹e po smrti dostane do nebe!

Ka¹par, Melichar a Baltazar

Ka¾dý z nás ji¾ sly¹el tato tøi jména králù, kteøí podle legendy pøi¹li obdarovat Je¾í¹e po jeho narození vzácnými dary – zlatem, kadidlem a myrhou. Ménì se ji¾ ví, ¾e v této povìsti se mísí rùzné vlivy a zdaleka nepochází jenom z Bible, ale její pùvod je mnohem tajemnìj¹í. Podle nìkterých verzí ne¹lo o krále, ale o mágy nebo mudrce a jejich poèet se také rùzní – od dvou a¾ po dvanáct.

Betlémská hvìzda

Zmiòovaná jména jsou tedy mnohem mlad¹ího pùvodu ne¾ samotná legenda. Poèet darù v¹ak byl v¾dy tøi a má symbolický význam – zlato znaèí bohatství pevného skupenství, kadidlo plynné a myrha tekuté skupenství. Mudrce vedla na jejich cestì Betlémská hvìzda, o jejím¾ pùvodu se dodnes vedou spory. Mohlo jít o pøelet komety, ale spí¹ se jednalo o mimoøádnì vzácný astrologický úkaz – trojnásobnou konjunkci Saturna s Jupiterem, která nastala v roce 7 pøed na¹ím letopoètem ve znamení Ryb.

Proè tøi køí¾ky nade dveømi?

Se svátkem Tøí králù se spojují obchùzky koledníkù pøevleèených za krále. Koledování v maskách je odedávna typické pro vánoèní a pøedvánoèní období a Tøi králové jsou posledním z nìkolika dnù, kdy od domu k domu procházejí tajemné maskované postavy s cílem nabídnout lidem oèi¹tìní jejich pøíbytkù od v¹eho zlého. K tomuto úèelu se pou¾ívala svìcená voda a posvìcená køída. Masky mají za cíl zmást zlé síly a odvést jejich pozornost, aby nemohly u¹kodit – v dávných èasech se maskování pou¾ívalo i pøi oslavách temné a magické noci zimního slunovratu, který pozdìji splynul s oslavami Vánoc. Tøíkráloví koledníci pí¹ou na dveøe posvìcenou køídou ochranný nápis K + M + B + a letopoèet, co¾ pùvodnì neznamenalo zkratky jmen Ka¹par, Melichar a Baltazar, jak se obvykle vìøí, ale zkratku latinského „Christus mansionem benedicat“ - „Kristus a» ¾ehná tomuto domu.“ Znaky køí¾kù v nápisu mají takté¾ ochrannou funkci, nejsou to jenom obyèejná znaménka plus – proto by prý správnì mìly být tøi a ne jenom dvì.


Síla vody

Významným motivem tøíkrálových tradic je voda. Její èarodìjná síla se pou¾ívala nejen pøi obchùzkách koledníkù, ale podle lidové povìry ka¾dý, kdo si v tento den ráno pøed východem slunce omyje oblièej snìhem, bude po celý rok záøit krásou. Ti odvá¾nìj¹í se mohou pro zdraví vykoupat v tekoucí ledové vodì. Svìcená voda ze dne Tøí králù mìla podle povìr zázraènou léèivou moc.