®elva je velmi speciální tvor. Pod tvrdým krunýøem, uprostøed nedobytného hradu, na který si netroufne ¾ádný predátor, sídlí nahé, pomalé a zranitelné zvíøátko. Pomalá ov¹em pøipadá nám. Pro ¾elvu èas bì¾í jinak. Uèí nás vazbì k domovu, proto¾e její dùm je souèástí její bytosti. Je poøád doma. Uèí nás rozva¾ovat a nespìchat. Kdy¾ se rozhlédneme oèima ¾elvy, uvidíme, jak i svìt se toèí kolem nás obrovskou rychlostí. Pov¹imneme si ka¾dého stébla trávy a køídel motýla. Uèí nás také, ¾e není v¹e takové, jaké se zdá. Kdo se zdá napohled tvrdý a nedostupný emocím, mù¾e být uvnitø citlivý a zranitelný. Krunýø lidské arogance èi nepøístupnosti mù¾e být jen obranou mìkkého jádra, které je uvnitø.

®elvu nám pro toto období nabídly ¹amanské karty. Poradí nám, èemu se vìnovat a co naopak vynechat. Totemová zvíøata mají spojení s matkou zemí a v¹ím ¾ivým na planetì. Jsou to symboly, které znázoròují vitální síly pohybující se nejen v na¹em svìtì, ale i v tìch, které nás pøesahují. Jejich rady byly u¾iteèné pro dávné indiánské kmeny a mohou být u¾iteèné i nám, pokud umíme naslouchat.

®elva postupuje svìtem jako malý nedobytný hrad. Uvnitø sídlí hradní pán, který zvìdavì vystrkuje krk ze svého domu. Oèi má vzhledem k tìlu velké. Kráèí zvolna a otáèí se na v¹echny strany. Matka ¾elva je dobrý uèitel. Uèí nás, ¾e domov je hodnota. Mìli bychom se vrátit ke koøenùm, nav¹tìvovat své blízké, povídat si s babièkou a dìdou, tátou a mámou, zapsat si rodinné historky do v¹ech detailù, abychom nemuseli litovat, ¾e je neumíme vyprávìt svým dìtem a vnouèatùm. Mìli bychom si vychutnat hodnotu, ¾e i my máme domov. Mù¾e to být oblíbené místo, kde ¾ijeme, nebo také blízcí lidé, kteøí tvoøí na¹e neju¾¹í vztahy. Od ¾elvy se dozvíme, ¾e v tom máme pokraèovat a tvoøit zázemí zase jiným. Zázemí, to je náruè a známý prostor. Toto bychom mìli nabízet.



Od matky ¾elvy se také uème zvolnit. Dnes jsme v¹ichni v trysku. Stì¾ujeme si na stres. Na¹e nervy trpí. Pøesto ale máme èasto dlouhou chvíli, kdy¾ máme volno, udíme se. ®elva se nikdy nenudí, sune se svìtem a ten kolem ní bì¾í jako barevný, voòavý 3D film. V¹e je stále nové. To není svìtem, ale úhlem pohledu. Pokud budeme opravdu vnímat jako ona, bude nám v¹e pøipadat jako velké a krásné dobrodru¾ství. Pro¾ijeme ka¾dý moment naplno. Nemusíme se bát, jsme v bezpeèí. Tak jako ¾elva ve svém domì, jsme my v bezpeèí ve vyrovnaném a klidném stavu mysli.

®elva je symbolem milé bezbranné bytosti v pevném brnìní. Uvìdomme si, ¾e i my toto èasto dìláme. Chráníme se pøed citovými úrazy a vydáním energie druhým v krunýøi své mysli. I své srdce zavíráme a bráníme se pøed svìtem, bojíme se o nì. Co kdyby ho nìkdo zranil, po¹lapal, udeøil? To by bolelo a nechalo by to na nás stopy nav¾dycky. Je dobré mít nìjakou obranu a nenechat se zraòovat od v¹ech a v¹eho, ale je dobré vìdìt, kdy krunýø odlo¾it. My to na rozdíl od ¾elvy udìlat mù¾eme. Pokud je nám nìkdo skuteènì blízký, je upøímný a stojí o na¹i pøízeò, musím umìt ukázat mu, kdo je v na¹em krunýøi, co je pod tím v¹ím. Nabídnout lásku, dùvìru, opravdové city. Mù¾e dojít ke zranìní, ale to prostì musíme riskovat, pokud jde o nìco ryzího a opravdového. Máme také vìdìt, ¾e i ostatní se chrání stejnì. Ti, co pùsobí nejtvrd¹ím dojmem, obehnali své srdce nejsilnìj¹í zdí, proto¾e byli zranìni a nechtìjí to opakovat. Pokud budeme èekat na nìèí lásku, buïme tedy trpìliví. Nauème ho dùvìøovat, uka¾me mu, ¾e nezklameme. Moment, kdy obì lidské bytosti vystoupí ze svého krunýøe, zùstane pro nás nav¾dy zázrakem.

V¹eobecný èlánek o významu totemových zvíøat si mù¾ete pøeèíst ZDE: Totemová zvíøata – prùvodci na¹im ¾ivotem