Modrá volavka stojí ve vodì na jedné noze. Dr¾í dokonalý „balanc“. Nehýbe se. Pozoruje hladinu a pøemý¹lí. Pak, v jediné chvíli, se prudce sehne a jakoby mimochodem uloví svou rybièku. Poté dál podléhá svému meditaènímu rozpolo¾ení. Vyniká v umìní jen tak být. Modrou volavku nám pro toto období nabídly ¹amanské karty. Poradí nám, èemu se vìnovat a co naopak vynechat. Totemová zvíøata mají spojení s matkou zemí a v¹ím ¾ivým na planetì. Jsou to symboly, které znázoròují vitální síly pohybující se nejen v na¹em svìtì, ale i v tìch, které nás pøesahují. Jejich rady byly u¾iteèné pro dávné indiánské kmeny a mohou být u¾iteèné i nám, pokud umíme naslouchat.

Modrá volavka se pouze nedívá, ale opravdu vidí, nesna¾í se naslouchat, ale opravdu sly¹í. Vnímá své okolí a je tak trochu jím. Pou¹tí svìt do sebe, ale není ukolébaná v polospánku, nýbr¾ existuje ve stavu naprosté soustøedìné pozornosti. Není tì¾ké ji napodobit, nemusíte se o nic sna¾it, staèí zhluboka dýchat a dívat se. Nechce se po vás nic. Nedìlejte nic, nemyslete si nic, netvoøte si úsudky o tom, co vidíte. Zapomeòte, kdo jste. Teï jste bytí. Pokud si nebudete aspoò chvíli dìlat názory na sebe a druhé, nebudete vnímat role, které kdo hraje, objeví se pøed vámi svìt. Jen pomalu dýchejte a myslete na to, ¾e vdechnutí vám dává do tìla ¾ivot a vydechnutí nabízí va¹i bytost svìtu. Svìt vniká do vás… a vy zase do nìho… Jste jedním.



Stali jste se na chvíli modrou volavkou? Mù¾ete to udìlat na lavièce v parku, na trávì, ve vanì, pøi sázení kvìtin nebo u pracovního stolu. Jste v tom svobodní a mù¾ete to udìlat, kdekoliv právì jste. Kdy¾ va¹e úsudky vyklidí pole, mo¾ná pøijde nápad, pøedstava, silný pocit.

Mù¾e vypadat takhle: „U¾ jsem dlouho nevidìla rodièe…“ „Veèer se mi na mejdan nechce, chci si doma èíst…“ „Teï hned zavolám pøíteli a popovídáme si.“ „Co kdybych upekla bábovku?“ „To, co v práci dìlám, to pøece nejsem já.“

Ten nápad mù¾e vypadat i zcela jinak, ale a» je jakýkoliv, poslechnìte modrou volavku. Buïte pánem svého klidu a harmonie, a pokud se vám mihne u nohou, ulovte svou støíbrnou rybièku. Ta rybièka je ka¾dá krásná chvíle, kterou pro nás ¾ivot má, ale my ji nevidíme, proto¾e právì musíme dìlat nìco jiného. Volavka není jen symbol. Je to fungující recept, jak být klidní, zbavit se stresu, skuteènì pro¾ívat ¾ivot. Cítit jeho chu». Mít èasto radost. „Volavkujte“ dvakrát dennì týden a pak si zhodno»te, co vám do ¾ivota vnesla. Nezklame vás!

V¹eobecný èlánek o významu totemových zvíøat si mù¾ete pøeèíst ZDE: Totemová zvíøata – prùvodci na¹im ¾ivotem