Nìkteøí ¾ivoèichové mají schopnosti, které pøesahují bì¾né smysly lidí a jsou navíc vybaveni telepatií, pøedtuchou a výjimeèným orientaèním smyslem. Mají pøirozenì tuto vlastnost v genech, stejnì jako my lidé. Jen¾e my jí nevìnujeme pozornost a tak postupnì slábne, zatímco zvíøata ji bì¾nì pou¾ívají, tím ji posilují a je pro nì nezbytnou souèástí ka¾dodenní reality.

Nedovedeme si to vysvìtlit

Vzdálenost mezi èlovìkem a ¾ivoèi¹nou øí¹í není tak propastná, jak se domníváme. ©impanzi vytváøejí vlastní kulturu, velryby komponují originální skladby, vrány se poznávají v zrcadle a papou¹ci ¾ijí v hejnech s komplexní sociální interakcí. Jak mohou ptaèí nebo rybí hejna mìnit smìr, ani¾ by se mezi sebou domlouvali? Jejich reakce jsou pøíli¹ rychlé na to, aby jedinec v hejnu sledoval pohyb druhých.

Èlovìk je také ¾ivoèich. U¾ lidé doby kamenné byli schopni pøe¾ít v nebezpeèí. Napojeni du¹í na pøírodní energie dokázali to, co nám je dnes neznámé. Øídili se instinktem a intuicí a dorozumívali se na dálku telepaticky. Vìdìli, ¾e duchovní podstata je neoddìlitelnou souèástí krajiny.


Mù¾eme se od nich uèit

Mnoho druhù zvíøat vytu¹í nebezpeèí a opou¹tí své území dlouho pøed blí¾ící se katastrofou. Sloni v Thajsku se pøed vlnou tsunami vydali na vyvý¹ená místa mnohem døíve, ne¾ lidé dokázali tuto obøí vlnu zaregistrovat. Zvíøecí predátoøi zase jako lovci ochromují svou koøist tím, ¾e ji zhypnotizují. Vysílají mentální energii a obì» tím znehybní. Záhadou je i neuvìøitelný orientaèní smysl nìkterých ¾ivoèichù.

Magické obøady dávných domorodých lovcù pro úspì¹ný lov mìly silný úèinek. Obrazy zvíøat v jeskyních nejsou umìleckou galerií, ale rituálními kresbami, napomáhající zdaøilému lovu. Lovci své napìtí odreagovali, vzbudili v sobì víru ke zdaru akce a vyrá¾eli na lov klidní. Sní¾ili tak telepatické varování zvíøat, která zùstala na místì, místo toho, aby utekla jinam. Vzru¹eným lovcem by toti¾ byla varována. I dne¹ní lovci vìdí, ¾e kdo je dychtivý, nebývá úspì¹ný.

Jak jim jen porozumìt

Zvíøata s námi komunikují a sna¾í se nám sdìlovat informace. Musíme se nauèit jim porozumìt a pøestat si myslet, ¾e jsme pány tvorstva. Ka¾dý den vám ptaèí zpìv za svítání mù¾e navodit pocit pohody a vnitøní harmonie. Musíte ho ale poslouchat alespoò pár minut dennì. Pøispívá k harmonické rezonanci celé pøírody, tóny se mìní v jiné druhy energie, vyu¾ívané v¹ím ¾ivým i ne¾ivým.


Komunikace se zvíøaty mù¾e být i ¾ivotnì dùle¾itá. V knize Jima Corbetta Tygøi z Kumáonu se doèteme: "V právì uvedeném pøípadì jsem tygøici ani nevidìl, ani nesly¹el, ani mi její pøítomnost neprozradil nìjaký pták nebo savec a pøesto jsem beze v¹í pochyby vìdìl, ¾e je pøede mnou nahoøe ve skalách."

Domácí mazlíèek vám mù¾e zachránit ¾ivot

Máte nìkdy dojem, ¾e vám va¹e zvíøecí zlatíèko ète my¹lenky? Tøeba kdy¾ pøedem vycítí, co se bude dít, ani¾ by o tom mohlo vìdìt a kdy¾ o tom dokonce nemáte nejmen¹í ponìtí ani vy? S ú¾asem zji¹»ujeme, a my milovníci zvíøat to tu¹íme u¾ dávno, ¾e nám rozumìjí lépe, ne¾ si pøipou¹tíme.

Mezi domácím zvíøetem a námi existuje neviditelné pouto. ©estý smysl zvíøat se nemýlí. Vìdí s pøedstihem, ¾e se vracíme domù, kdy pøijde krmení, kdy pùjdeme na procházku nebo k veterináøi.

Mimosmyslová komunikace nám mù¾e pomoci. Psi nás varují pøed blí¾ícím se nebezpeèím jako citlivý detektor. Vycítit ohro¾ení patøí k jejich dokonalým smyslùm. Kdy¾ vás ètyønohý pøítel neodbytnì tahá za nohavici, kòuèí a pobíhá zoufale sem a tam, vìnujte mu pozornost a pokuste se pochopit, co se vám sna¾í sdìlit.