Golem není jen jeden

Slovo golem se má psát s malým g: golem – a znamená hebrejsky „nedokonalý“. To jej odli¹uje od lidské bytosti, kterou stvoøil sám Nejvy¹¹í a která je odrazem bo¾ské dokonalosti. Golema nestvoøil Jahve, ale èlovìk znalý kabaly s pomocí bo¾ského jména. V dávné ¾idovské historii byli golemové celkem bì¾nou vìcí. Vytvoøil jej napøíklad i rabín Elijahu Ba’al ©em, jeho homunkulus mìl v¹ak velikost so¹ky a po o¾ivení vyrostl. Podle Talmudu umí golema vytvoøit ka¾dý, kdo miluje Boha a je poslu¹ný. Pokud si takový Mistr zamane, mù¾e tvoøit i golemy zvíøat. Mo¾ná tedy po svìtì bìhá víc golemù, ne¾ si myslíme!

Stvoøitel Golema

Jak se ví ze slavného Werichova filmu, pra¾ského Golema stvoøil rabbi Löv (nebo také Liva). To je pravda, ale odtud u¾ na film zapomeòte. Tento mu¾ vládnoucí tajným uèením kabaly se jmenoval celým jménem Jehuda Löv ben Becalel a ¾idé mu øíkali Maharal. Byla to vlastnì zkratka slov Morenu Hagadol Rabi Liva, co¾ znamená ná¹ velký uèitel rabbi Liva. Z toho je vidìt, ¾e to nebyl jen tak nìkdo.


Pepíèek

Ten pøíbìh v¹ichni známe. Rabbi stvoøil Golema z hlíny s pomocí svého zetì a studenta. Bylo to za tehdej¹ími hradbami, nìkde na území dne¹ního Smíchova èi Ko¹íø. Kdy¾ Golem o¾il, vzal jej rabbi k sobì domù a pojmenoval ho Jossile – Pepíèek. Golem nemusel jíst, pít ani spát a mìl obrovskou sílu, tak¾e byl vydatným pomocníkem. Pracoval po v¹echny dny kromì soboty, proto¾e tento den patøil Bohu a pracovat bylo høíchem. Proto rabín Golemovi u¾ v pátek po západu slunce v¾dy vytáhl ¹ém a nechal Golema stát nìkde v koutì.

©ém nebyla ¾ádná hlinìná kulièka, ale Bo¾í jméno na pergamenu, který se vkládal pod jazyk. Na èele mìl ka¾dý golem hebrejské slovo EMET, tedy „pravda“. Pokud se smazalo poèáteèní písmeno, zbylo MET, neboli „mrtvý“. Kdy¾ jednou rabbiho dcera stonala, pro samé starosti Löv zapomnìl ¹ém vyjmout a ode¹el do synagogy. Golem nemìl ¾ádnou práci a nemìl na èem vybít svou obrovskou energii. Zaèal nièit nábytek, zabíjet slepice, psy a koèky. Kdy¾ rabbi pøibìhl domù, právì kácel staletou lípu na dvoøe. Rabbi si uvìdomil, jak je Golem nebezpeèný, a uspal ho nav¾dy. Poté ho uklidil na pùdu Staronové synagogy, kam pøísnì zakázal vstup.


Záhadná pùda

Na pùdì Staronové synagogy pátral po Golemovi i Franz Kafka a záhadolog Ivan Mackerle. Nic nena¹li, ale jeliko¾ vypouklé oblouky stropu synagogy (podlahy pùdního prostoru) jsou vyplnìny ¹tìrkem a sutí, mysleli si, ¾e by tam Golem mohl být docela dobøe zasypaný. Je podivné, ¾e pùda synagogy je absolutnì nepøístupná, a to dodnes. Vnitøkem svatostánku nevede na pùdu ¾ádné schodi¹tì, zvenku je jediný vikýø, k nìmu¾ nevedou ¾ádné schody. Proè?

Znovuo¾ivení Golema

Franz Kafka byl Golemem posedlý. Za první svìtové války kdesi v Polsku halièského ®ida, který mu ukázal prastarý manuskript. A v nìm ¹okující informace. Golem byl na pùdì synagogy jednu jedinou noc! Poté jej odvezl rabbiho sluha Chajim s dvìma mu¾i – Secharjou a Balbierem – a koktáním formulek se doma pokusili Golema o¾ivit, aby jim slou¾il. Golem skuteènì vstal, ale o¾iven zlými city byl zlý. Tu noc záhadnì zemøely dvì z Chajimových dìtí. Tu samou noc vyjel z Chajimových vrat vùz s dvìma rakvemi. Ty byly bez obøadù pohøbeny na ©ibenièním vrchu do morového hrobu. V jedné rakvi se nacházely obì dìti, v druhé pak Golem na své skuteènì poslední cestì.

„Amatéøi kabaly“ se zalekli a svùj èin ututlali. ©ibenièní vrch je dne¹ní Kapslovna na ®i¾kovì. Mo¾ná tedy Golem èeká právì zde na své objevení.