Postní doba

Bìhem pùstu se jedl se hlavnì chléb, zelenina a su¹ené ovoce. Mezi nejèastìj¹í pokrmy patøily polévky, ka¹e, placky a vdolky. Jídlo muselo být pøedev¹ím skromné. Omastek nahrazovala povidla èi rozvaøené su¹ené ovoce. Z polévek se vaøila hrachová, èoèková, zelná, bramborová, kmínová nebo èesnekový oukrop. Velice oblíbené byly také ka¹e vyrobené z jáhlù, pohanky, lu¹tìnin a máku.

Magické zvyky

Podle starodávných tradic se bìhem pùstu vaøilo ve zvlá¹tních nádobách, které nikdy neslou¾ily k pøípravì masitých pokrmù. Nesmìl se do nich dostat ani ¾ivoèi¹ný tuk. Kovové pøíbory se zas v mnoha krajích vymìnily na znamení smutku za døevìné. O Zeleném ètvrtku se jedlo jídlo zelené barvy, jako je ¹penát, hrá¹ek èi zelí, co¾ mìlo zaruèit zdraví po celý rok. Chudina bývala zas obdarovávala hrachovou ka¹í.



Sváteèní jídelníèek

Na Bo¾í hod Velikonoèní se tradiènì pekl beránek, kdy pùvodnì skuteènì ¹lo o mladého berana. Toho pozdìji vystøídala jeho sladká náhra¾ka z tìsta. Je¹tì star¹í tradici má peèení mazancù, které v pohanských dobách symbolizovaly sluneèní kotouè. S pøíchodem køes»anství se na ka¾dý bochánek zaèal dìlat køí¾ek.

Velikonoèní pokrmy nejsou jen dobré, ale mají i svou tradici a historii. Vyzkou¹ejte nìkteré z tradièních jídel, urèitì vám bude chutnat i dnes!