Magické datum

Na tajuplném datu 29. února je nìco magického a fascinujícího, co nepøestává podnìcovat na¹i fantazii. V¾dy» není to divné, ¾e nám jednou za ètyøi roky nìkdo pøidá jeden den ¾ivota navíc? Nebo nám ho snad ve zbylých tøech letech sebere? Své by o tom mohli vyprávìt lidé, kteøí se 29. února narodili a opravdové narozeniny pak mají jen jednou za ètyøi roky. Ale ¾e by byli ètyøikrát mlad¹í? Takovou moc zatím kalendáø bohu¾el nemá!

Proto¾e 29. únor ve skuteènosti není dnem navíc – ale jen zpùsobem jak spoèítat to, co spoèítat poøádnì nejde! A jeho historie je opravdu dlouhá – za pøestupné roky toti¾ vdìèíme ji¾ starým Øímanùm a antice!

365 a jedna ètvrtina

Jaká je vlastnì délka astronomického roku – tedy èas, za který obìhne Zemì kolem Slunce? Ji¾ dávné civilizace, tøeba ta staroegyptská, vypozorovaly, ¾e je to 365 dnù. A tím se taky øídily. Kalendáø mìl od poèátku svého vzniku jednu velmi dùle¾itou funkci, a to byla zemìdìlská – bylo potøeba naplánovat práce na polích. Ale, ejhle, po letech pou¾ívání 365denního kalendáøe se ukázalo, ¾e ty roèní doby se oproti kalendáøi nìjak posunují. Nìco zde nesedí!


Astronomové v¹ak ji¾ tou dobou byli hodnì ¹ikovní a nedìlalo jim problém zjistit, kde je háèek. Astronomický rok toti¾ trvá o ètvrt dne více ne¾ 365 dnù. A takhle nenápadnì se to doká¾e za desetiletí a staletí poøádnì nasbírat. Proto¾e by ov¹em bylo poèítání délky roku v necelých dnech znaènì nepraktické, zavedl se systém pøestupných dnù jednou za ètyøi roky. Podle otce reformy poèítání èasu, kterým nebyl nikdo men¹í ne¾ sám Julius Caesar, se pak kalendáø, který se pou¾íval a¾ do 16. století, nazýval juliánský.

A proè vlastnì v únoru?

A proèpak slavný Caesar pøilepil ten jeden den navíc zrovna k únoru a ne tøeba k prosinci – nebo nìkterému jinému mìsíci? Únor byl toti¾ u starých Øímanù posledním mìsícem v roce. Nový rok se zaèínal bøeznem, proto¾e to byl zaèátek práce na polích. Na únor jako poslední navíc zùstalo nejménì dnù v celém roce, pouze 28. Tak¾e bylo logické, ¾e právì tento mìsíc si zaslou¾í ten jeden den navíc – by» jen jednou za ètyøi roky!

Zajímavostí je, ¾e i astrologický rok se zaèíná v bøeznu. Ov¹em nikoliv prvního, ale a¾ jedenadvacátého, zároveò s jarní rovnodenností. Prvním znamením astrologického roku je Beran a posledním Ryby. A Rybièky nám vládnou i na konci února – poslední znamení a poslední mìsíc. Ale pozor – poslední v tomto pøípadnì znamení nejmoudøej¹í, proto¾e o Rybách se øíká, ¾e spojují v sobì moudrost v¹ech ostatních znamení! A to platí i pro lidi narozené 29. února – mají v sobì nìco výjimeèného!


Problémy pape¾e Øehoøe

Aby to v¹ak s tìmi pøestupnými lety nebylo zas tak jednoduché, bylo nutné v prùbìhu historie provést je¹tì jednu reformu. Stalo se to v 16. století a vdìèíme za ni pape¾i jménem Øehoø XIII. Po staletích pou¾ívání juliánského kalendáøe se toti¾ ukázalo, ¾e ani on není dostateènì pøesný. Ta ètvrtina dne navíc toti¾ není úplnì pøesná, ve skuteènosti je to o pár minut ménì. Tak¾e se rozhodlo, ¾e jednou za èas se pøestupný den musí vypustit. Konkrétnì v letech dìlitelných èíslem 100, které zároveò nejsou dìlitelné èíslem 400. Tøikrát za ètyøi století je tedy rozestup mezi dvìma pøestupnými lety 8 let místo ètyø let. Takovým rokem, který pøestupný nebyl, pøesto¾e byl ètvrtý, byl naposled rok 1900. Rok 2000 pøestupný byl, proto¾e byl dìlitelný èíslem 400. Celkem slo¾ité, ¾e?

Tento kalendáø, který pou¾íváme do dne¹ních dob, se jmenuje podle pape¾e Øehoøe gregoriánský. Zajímavostí je, ¾e v dobì svého vzniku byl pøijatý se znaènou nevolí. Jeho zavedení bylo taky provázeno nepøíjemností v podobì úplného vy¹krtnutí deseti dnù, aby se nasbírané rozdíly srovnaly a kalendáø opìt sedìl s tím, co se dìje na obloze. Ale pøedstavte si, ¾e jdete spát ètvrtého øíjna a probudíte se a¾ patnáctého!

Juliánského kalendáøe se dodnes dr¾í pravoslavní církev, která nikdy nepøijala reformu na gregoriánský. Z toho dùvodu taky slaví svátky, jako tøeba vánoce, pozdìji – v pùvodním datu. Tak¾e tøeba ©tìdrý den mají a¾ na Tøí krále. Ano, i za to mù¾e pøestupný rok!

Dnes je ji¾ mìøení èasu opravdu exaktní a ná¹ nynìj¹í kalendáø tedy hodnì pøesnì odpovídá dìní na obloze! I se svým 29. únorem! Ale kdoví, co v¹echno nám mù¾e vzdálená budoucnost pøinést a jaké reformy je¹tì jednoho dne pøekvapí na¹e praprapravnouèata? Nebo snad ji¾ øekla pøesnost své poslední slovo? Co myslíte?