Ètyøicet dnù, ¹est nedìlí …

Velikonoèní tradice a mystéria se pùvodnì zaèínaly mnohem døív, ne¾ o samotných Velikonocích. Tradièní køes»anská postní doba, která se zaèíná o Popeleèné støedì 40 dnù pøed svátky, uzavírá veselé masopustní období a trvá dlouhých ètyøicet dnù. V této dobì bylo pøísnì zapovìzeno jíst maso i dal¹í bohat¹í jídla, konzumovat alkohol, ale i bavit se, zpívat a tanèit. ©est nedìlí bìhem postní doby mìlo svá jména a vázaly se k nim rùznorodé zvyky a povìry. Názvy jsou to mnohdy zvlá¹tní – první postní nedìle je Èerná, dal¹í je Pra¾ná, pak následují Kýchavá, Dru¾ebná, Smrtná a Kvìtná.

Blízkost smrti a nová nadìje

O Popeleèné støedì dìlával knìz lidem na èelo popelem køí¾ek se slovy: „Pamatuj, ¾e prach jsi a v prach se obrátí¹“. Tøetí postní nedìle se zvlá¹tním názvem Kýchavá se zas kdoví proè spojuje s povìrou, ¾e kolikrát si èlovìk kýchne, tolik let bude ¾iv. O zlovìstnì znìjící Smrtné nedìli bylo zvykem vyná¹et Morenu, neboli Smrtku – symbol zimy. Slamìná figurka ve starých ¹atech se zapálila a hodila do vody na pøipomenutí toho, ¾e krutá zima koneènì umírá a její moc pøebírá jaro. To, co zabíjelo, musí nyní taky umøít...


Síla Luny a pohanský odkaz

Termín Velikonoc se odvíjí od dìní na obloze – Velikonoèní nedìle je první nedìlí, následující po prvním jarním úplòku. I køes»anská církev, která se jinak v historii sna¾ila potírat uctívání pøírody a pøírodních cyklù, se zde øídí pradávnými zvyky spojenými s tajemnou sílou Luny, co¾ je pozoruhodné a vypovídá to hodnì o dùle¾itosti tohoto nebeského tìlesa pro ná¹ ¾ivot. Velikonoce samotné jsou i dnes smìsí køes»anských a pohanských zvykù, k nim¾ patøí tøeba povìstná a dámami nepøíli¹ milovaná pomlázka, kterou mimochodem nenajdeme nikde jinde, ne¾ v Èesku a na Slovensku, je tedy ryze slovanským zvykem. Její skrytý význam nás odkazuje k mystériu plodnosti – co asi tak mù¾e symbolizovat , kdy¾ mu¾ ¾enu vy¹lehá vrbovými proutky a za odmìnu pak dostane vajíèko – starý symbol plodnosti? Moc se o tom nemluví, ale kdo se trochu hloubìji zamyslí, nestaèí se divit!

Symboly Velikonoc

Malovaná vajíèka jsou symbolem ¾ivota nebo nadìje na nový ¾ivot. Jejich zdobení pøipomíná jak pøíchod jara, tak i køes»anskou nadìji na vìèný ¾ivot. Proto bylo zvykem zdobit vajíèka pøedev¹ím barvami, které v tajné øeèi symbolù znamenají ¾ivot – èervená jako krev, ¾lutá jako Slunce a zelená jako rostlinstvo. Beránek, dal¹í starý symbol, se vá¾e nejen k umuèenému Je¾í¹ovi, ale taky nám pøipomíná jaro a co je pozoruhodné, vá¾e se i ke znamení Berana, je¾ v dobì Velikonoc vládne na obloze!