Kdo byl Ondøej?

Bylo nebylo, nìkdy na pøelomu letopoètu, se v Galilejské Betsaidì narodili dva bratøi do chudé rybáøské rodiny. Byl to ©imon a Ondøej. Oba dva si vyvolil na své misi Je¾í¹ z Nazaretu. Petrovi dal pozdìji jméno Petr, co¾ je øecká mutace jména (pùvodnì znìlo Kéfas, Skála), no a Ondøej zùstal Ondøejem. V¹ichni tøi zmínìní zemøeli prokazatelnì muèednickou smrtí, pí¹e o tom spousta historikù. Je¾í¹ na køí¾i, jen¾ se pou¾íval v Palestinì, Petr a Ondøej na køí¾i pøipomínajícím písmeno X – takzvaný Ondøejský køí¾, a to pøímo v Øímì, kam ¹li ¹íøit Je¾í¹ovo uèení – jak se øíká, pøímo do jámy lvové. Kázali hlavnì lásku a zemøeli pro ni.

Snad proto je svatý Ondøej jedním z nejvìt¹ích køes»anských svatých. Je patronem Skotù, Rumunù, v Rusku je ctìn jako apo¹tol, v Burgundsku si dávali urození vévodové jeho køí¾ do erbu a je také uvádìn jako první biskup konstantinopolský.


Co znamená v Èechách?

Je patronem zamilovaných, mladých panen, které chtìjí vìdìt nìco o svém budoucím man¾elovi a také nevìst. 30. listopadu poèínaje veèerem a po celou noc mìl ve støedovìku Ondøej horkou linku. J nepochopitelné, jak v¹echny ty dotazy a rituály dokázal vyøídit, ale, inu, má pøece moc od Boha, tak proè ne. V¹echny je zde ani nemù¾eme vypsat, ale aspoò nìkteré, které si budou chtít poslední listopadový den cinknout na Ondøejovu linku dotazù a pøání.

Zvyky

• Do rohù kapesníku zava¾te lísteèky se ètyømi jmény adeptù na va¹i lásku. Vlo¾te pod pol¹táø a hezky spìte. O vyvoleném se mù¾e zdát, ale hlavnì ráno jeden uzlík rozva¾te – a to je on!
• Kulatá o¹atka, ¹átek a øíkanka: „Svatý Ondøeju, já si pøeju poznat milého mnì souzeného.“ ©átkem toèíte rychle v o¹atce a které ¹áteèek vyskoèí cípem ven, ta se do roka vdá.
• Tohle je trochu stra¹idelné: na stole se pøiklopí ètyømi hrneèky kousek chleba, prsten, høeben a hrouda hlíny. Pro ka¾dého èlovìka se toto nachystá v¾dy znovu. A kdo má odvahu, odklopí si hrneèek. Chleba je blahobyt, prsten svatba, høeben nemoc a hlína hrob.


• Svobodná dívka vstoupí na sv. Ondøeje do postele pravou nohou a øíká: „Postýlko, postýlko, ¹lapu tì, svatej Ondøejku, prosím tì, dej mì této noci uvidìti, co je mému srdci nejmilej¹í.“
• Na sv. Ondøeje ráno se nasbírá rosy a zadìlá se s ní kvásek. Ètyøi koláèky se nechají vypra¾it na slunci nebo v peci a do ka¾dého rohu krovu se dá jeden na ochranu domu.
• Veèer na sv. Ondøeje se hojnì slévá olovo. Musí se ale slévat pøes køí¾ový klíè. To je takový, který má na zubech podobu køí¾e. Ten u¾ asi nikdo nemá, nicménì máme køí¾ový klíè na kola a ten jistì platí taky. Ka¾dý si ulije tvar, a jak mu na první pohled pøipadá, takový význam nese.
• Dívky polo¾í na lopatu kousek chleba, a které pes nebo koèka chléb první sní, ta se jako první vdá. Pokud to chcete mít jisté, dejte tam radìj kus uzeného 😊
• Ze stejného dùvodu se chodilo klepat na kurník. Které se ozve kohout, pro tu pøijde ¹ohaj.
• Na sv. Ondøeje se zasadí do kvìtináèe vìtvièka a dívka ji zalévá dennì z úst. Které se do Bo¾ího hodu zazelená nebo vykvete, ta se vdá.
• Do kulatých knedlíkù se dá papírek se jménem a nìkterý se nechá bez papírku. Ka¾dá dívka si pak jeden knedlík rozkrojí. Jméno znaèí ¾enicha, pokud tam jméno není, je¹tì si poèká.

Zábavné vì¹tìní!