Hmota je samé pøekvapení!

Ve hmotì toti¾ není nic hmotného! Ve ¹kole nás uèili, ¾e slovo atom znamená nedìlitelný, ale u¾ tehdy se vìdìlo, ¾e atomy mají obal z elektronù a jádro z protonù a neutronù. Elementárních èástic v¹ak u¾ vìda objevila pøes padesát druhù a odvozených èástic jsou násobky. Ka¾dá z èástic má jádro, ale kdy¾ se do nìj podíváme, najdeme jen kmitající energii – vlny. To, ¾e na¹e ruka neprojde stolem a sedací èást tìla ¾idlí, je dáno prostì tím, ¾e èástice na¹eho tìla a ostatních materiálù kmitají ka¾dá v jiné vlnové délce. Jde o hodnì ¾ivý sen. V¹e se tu zdá být, ale v¹e se skládá z nehmotných èástic!

My¹lenka se ¹íøí jako kruhy na vodì

Ná¹ mozek a celé tìlo vyzaøuje energii, která ovlivòuje okolní vlnìní a kmitání èástic. Co dìlají na¹e vibrace s okolím, se dá pøirovnat ke kruhùm na vodì. Hodíte kámen a hladina se rozèeøí, kruhy se ¹íøí dál a dál. Hodíte dva kameny a kruhy se prolnou. Ná¹ duch (nikoliv jen mozek) vysílá své vibrace do okolí a èeøí okolní hladinu energií. Reaguje s energií ostatních. Kdy¾ jsme veselí a ¹»astní, ovlivòuje okolí smìrem k vy¹¹ím vibracím. Kdy¾ jsme smutní a zoufalí, sni¾ují se i vibrace okolí. Velcí duchovní mistøi kmitají tak harmonicky, ¾e si èástice poèínají jako andìlské sbory – otvírají v¹em lidem kolem cestu k nejvy¹¹ím vibracím – duchovnímu osvícení. Z tohoto zjednodu¹eného schématu u¾ mù¾eme tu¹it, ¾e vìt¹inový pocit, nálady èi názory jsou „naka¾livé“. Proto je tak moc dùle¾ité vnést do skepse nadìji, do smutku radost, pøinést vy¹¹í vibraci do nízké a vstøelit tak silnou energetickou støelu, aby ovlivnila okolí smìrem ke klidu a ¹tìstí.


Není to jen teorie

Je to ka¾dodenní praxe. Dá se vyzkou¹et na drobnostech. Nezále¾í na samotné my¹lence, ale na síle dobré víry, ¾e jsme na cestì k ní. Kdy¾ si ¾ena pøeje èervenou sukni, najde ji tøeba i v obchodì s instalatérským náøadím, a» je to sebevíc absurdní. Máme-li vysnìnou destinaci, po¹lou nás tam na slu¾ební cestu. Pokud se strhne liják, najdeme de¹tník v tramvaji. Ale pozor! Kdy¾ si ¾ena vysní milence, který má vypadat jako Vojta Dyk, zaruèenì ho potká. Ne ka¾dý hezoun je v¹ak i charakter, a èasto následuje po takových vizualizacích poøádná citová krize. Lep¹í je si pøedstavovat mu¾e nekonkrétního vzhledu, ale laskavé povahy. Úplnì nejlep¹í je pøedstavit si, jak nám s ním bude. Ten pocit, tu náladu, jistotu a klid. S takovým nacítìním do ideálního stavu vesmír nezmatete a ví, co vám má stvoøit.

Klíèem je nacítìní

Øíkávalo se tomu vizualizace. Ta funguje krásnì, prostì vesmíru vymalujete, po èem tou¾íte, a on u¾ to nìkde v blízké dimenzi tvoøí. ©ije podle na¹eho støihu. Pokud v¹ak zùstaneme jen u vizuální pøedstavivosti, jsme poøád jen na pùl cesty k cíli. Mù¾eme v duchu vidìt dùm snù s krásnou zahradou èi pøedstavu vysnìné dovolené, ale mù¾e to dopadnout jako s tím vý¹e zmínìným hezounem. Je potøeba vcítit se na chvíli do toho, jak nám s tím èlovìkem bude, jak nám v tom domì bude, jak se budeme cítit na té vytou¾ené dovolené. Pak je obraz pro na¹e tvoøení úplný. Vci»te se do nìho ve chvílích relaxace, pøed spaním a po probuzení. Vracejte se ke své krásné pøedstavì bìhem dne a mazlete se s ní. Nevymý¹lejte, jak toho dosáhnout. Nechte to na vesmíru. Jen ¹iøte své kruhy na vodì.


Dìláme to nevìdomì? Dìlejme to vìdomì!

®ivot ka¾dého z nás v souèasné chvíli je výsledkem na¹eho my¹lení a cítìní, víry èi beznadìje, které jsme vytvoøili v minulosti. Mo¾ná máme krásný sen o tom, jak chceme ¾ít. Pokud v¹ak vìøíme, ¾e si svùj ideál nezaslou¾íme, a je¹tì jsme se málo sna¾ili, vesmír nám splní tuto pochybnost a nechá nás sna¾it (a sma¾it) dál. Proto je lep¹í tvoøit svou realitu vìdomím, nikoliv mindrákem. Nauèené vzorce jsou silné, ale krùèek po krùèku se mù¾eme mìnit smìrem k nadìji a s tím se bude mìnit i na¹e realita. Dobré je uvìdomit si, ¾e nejsme na svìtì jen pro plnìní vlastních vizí. Jedna energie ovlivòuje druhou, èlovìk èlovìka. I my sami podléháme vibracím druhých. Je krásné nacítit si i pøedstavu pøátelství a empatie mezi lidmi – a» u¾ v rodinì, v práci èi v ¹ir¹ím okolí. Tak se dá ¹íøit láska a tvoøit krásnìj¹í svìt, ne¾ jak ho známe. Je skvìlé, ¾e to není jen fráze.