Slunovrat jako pøíèina vzniku

Støíbøitá oblaka jsou jako z jiného svìta. Vidìt jsou pouze v noci a vzniknout mohou jen v období slunovratu - letos se jaro pøehupne do léta 21. èervna v 17:55. Vycházející letní slunce osvítí jejich spodní hrany a rozsvítí je støíbrným svìtlem. Narozdíl od obyèejných mrakù vznikají a¾ ve vý¹ce 85 km, mnohem blí¾e tak mají k vesmíru, ne¾ k Zemi.

Vìda øíká, ¾e jedinì pøi slunovratu mohou nastat specifické podmínky, díky kterým oblaka vznikají. Velmi chladné ovzdu¹í spolu s vodní párou a mikroskopickými èásteèkami, na které se voda navá¾e. Oblaka nejsou tvoøena samotnou párou jako klasické mraky, ale drobouèkými krystalky ledu. Díky nim pak noèní svítící mraky vypadají nejèastìji jako vlny.

Nejasnosti kolem vzniku

Na zaèátku léta je pøedposlední vrstva atmosféry nejchladnìj¹í, a¾ -130°. Záhada nastává s vodní párou. Mezosféra je je¹tì su¹¹í ne¾ Sahara a voda se tak jako tak zastaví u Zemì, ne¾ opìt klesne. Podle vìdcù ji a¾ do mezosféry pøinese buï promìnlivá oblaènost typická pro zaèátek léta, nebo vzniká ¹tìpením èástic pøímo v ní.


Druhá záhada je i u èásteèek, kolem kterých vodní pára zmrzne. Navrhován je vulkanický prach ze Zemì, tak lehký, ¾e mù¾e pøi sopeèném výbuchu pøekonat gravitaci. Nebo prach meteorický, pocházející z vnìj¹ího vesmíru.

Støíbøitá oblaka v astrologii a spojitost s Neptunem

Jak jsou noèní svítící oblaka nádherná, mohou symbolizovat spí¹e smrtící krásu. Podobnì, jako rudý mìsíc. Slunce, které nám dává ¾ivot, prochází jedenáctiletým cyklem, kdy slábne a znovu sílí. Poslední dvì století se navíc zdá, ¾e podstupuje je¹tì jeden, mnohem del¹í cyklus. Jak jeho energie k ochranì Zemì slábne, objevují se støíbøité mraky èím dál èastìji.

V období slunovratu sílí Neptun. Ovlivòuje mystiku, duchovní rozmìr a v¹echno, co by mìlo zùstat skryté. Není náhodou, ¾e je pojmenován právì po antickém vládci moøí a vod. Voda samotná je symbolem citù a záhad. Raci, Ryby a ©tíøi mají v období slunovratu vìt¹í ¹anci najít lásku nebo se koneènì zbavit problémù, jejich¾ øe¹ení se dosud skrývalo ve stínech.



Znamení blí¾ících se zmìn

Staøí astrologové o Neptunovì existenci nevìdìli. Svùj vliv mìl ale v¾dy a jeho záhadnost zpùsobovala odchylky v astrologických pøedpovìdích. Dal¹í záhada ale je¹tì èeká. Vìda se pokou¹í vysvìtlit, jak støíbøitá oblaka vznikají, zatím ale nemají moc úspìch.

Astrologové vìdí alespoò to, ¾e mají velkou spojitost právì s Neptunem. Planeta samotná byla objevena v roce 1848, i kdy¾ jako první ji pozoroval u¾ Galileo Galilei. O necelých 40 let pozdìji byla poprvé pozorována právì støíbøitá oblaka. Jejich èastìj¹í výskyt a spojení s promìnlivým Neptunem upozoròují na budoucí zmìny, které ovlivní celou spoleènost. U¾ teï to mù¾eme pozorovat na souèasných událostech a dal¹í zmìny nás je¹tì èekají.