Souèasná vìda zná nesèetnì dùvodù, proè je Slunce pro ¾ivot na Zemi nezbytné. Fotosyntézou tøeba poèínaje, pøes proces trávení v tìlech organismù a¾ po vliv sluneèního záøení na nás, lidièky, co po Zemi kráèíme. Bez vìdy, intuitivnì a se znalosti pøírody, si význam sluneèního kotouèe na nebi uvìdomovali i na¹i pradávní pøedci. Slunce pro nì bylo Bohem.

Moderní bùh Dìd V¹evìd

V antickém Øecku to byl Helios, v dávném Øímì mu øíkali Sol a v civilizaci mnohem star¹í, ve starobylém Egyptì, ho zvali Ré, Ra nebo Amon. Také staøí Slované si bo¾ské Slunce pojmenovali. Øíkali mu Svarog a pøidìlili mu dokonce syna. Ten se jmenoval Svaro¾iè a jeho úkolem bylo pøená¹et sluneèní ¾ár na zemi. Mimochodem, tento sluneèní bùh pøe¾il do dne¹ních dnù. Ano, v na¹ich pohádkách. My i na¹e dìti ho znají, jako Dìda V¹evìda se zlatými vlasy, který putuje den co den oblohou ve zlatém koèáøe, ta¾eném zlatými koòmi. Díky tomu také v¹echno vidí a v¹echno ví!


Pokud by tedy byl Dìda V¹evìda po ruce, øekl by vám, ¾e lidé od pradávna Slunce nejen zbo¾nì uctívali, ale zároveò si uvìdomovali jeho vliv na nì samotné. Jinými slovy vìdìli, ¾e platí nejen, ¾e kam nechodí Slunce, chodí lékaø, ale také, ¾e v¹eho moc ¹kodí. Své sehrál i civilizaèní vývoj. Zatímco ve dvacátých letech minulého století byl je¹tì dobøe opálený èlovìk symbolem zdraví, dnes to u¾ zase pomalu pøestává platit.

©kodí lidé, ne bùh

Svarog ale za to nemù¾e. Na vinì jsme my, lidé. Svojí èinností jsme podstatnì zmìnili kvalitu ovzdu¹í, pøispìli ke vzniku ozónových dìr a umo¾nili tak, ¾e Svaro¾iè k nám pøená¹í také paprsky, co spí¹e ¹kodí. Odmyslíme-li si bohy a podíváme se na vìc vìdecky, napí¹eme, ¾e i na¹í vinou se do terestriálního záøení dostávají paprsky o ne¾ádoucí vlnové délce, které mohou po¹kozovat ¾ivé organismy, vèetnì lidských bunìk, zejména kù¾e a oèí. Z tohoto úhlu je pak pro nás, lidi, pøíznaèné, ¾e i z tohoto faktu doká¾eme vytì¾it nìjakou tu korunu.

Ka¾dé léto jdou doslova na draèku vylep¹ené a tedy i dra¾¹í krémy se stále vy¹¹ím SP faktorem a brýle s úèinnìj¹ími UVA a UVB filtry. To v¹e podpoøeno nìkterými lékaøskými kapacitami, které nemusí, ale také mohou být alespoò tro¹ièku propojeny s dermatologií a optikou se zabývajícími firmami.


Tma a sebevra¾dy

Chraò Bùh, tedy Amon, Sol, Helios, èi Svarog! Opatrnost je bezesporu na místì. V¹ak schovávat se pøed sluneèními paprsky ve stínu, èi za tmavými okenicemi, nám u¹kodit mù¾e také! Nemluvíme teï samozøejmì o úkrytu pøed letním poledním sluneèním ¾árem, plá¾ovým le¾ením pod sluneèníkem, nebo ochranì slu¹ivým slamákem. Máme na mysli dlouhodobý nedostatek sluneèního svitu. Ten s na¹ím organismem doká¾e poøádnì zamávat. Zvy¹uje stres, agresivitu, cholesterol. Sni¾uje tvorbu vitamínù A a D, obranyschopnost. U ¾en zhor¹uje prùbìh premenstruaèního syndromu a u dìtí i nedostatek tvorby rùstového hormonu. A k tomu je¹tì øada výzkumù naznaèuje, ¾e málo sluníèka mù¾e vést ke vzniku zhoubných nádorù, poruch plodnosti a urychluje celkové stárnutí organismu. Brr!

Slaví se dvakrát

Pøipomínat Den Slunce si ale máme pøedev¹ím pro jeho ¾ivotadárnou sílu. V¹ak i do toho, zdá se, nám u¾ zaèala mluvit Evropská unie. Brusel si toti¾ v¹iml, ¾e Den Slunce se v øadì èlenských zemí slaví v rùzné kvìtnové dny a tak pøi¹el s nezbytnou inovací. Zavedl Evropský den Slunce a v kalendáøi pro nìj na¹el místo 17. kvìtna. A aby tomu dodal váhu a módní ekologický nádech, umocnil význam sváteèního dne propagací vyu¾ívání sluneèního záøení k výrobì tepla a elektøiny. Nepøekvapí to. V¾dy» Evropské dny Slunce má koordinovat Evropská federace pro fototermiku v úzké spolupráci s Evropskou asociací fotovoltaického prùmyslu ...

Inu, na to, co tomu øíká Dìd V¹evìd, který se kouká na na¹e pole, kde místo obilí k nebi trèí panely sluneèních elektráren, si musíme je¹tì poèkat. Zatím buïme rádi, ¾e není nic jistìj¹ího, ne¾ to, ¾e slunce vyjde ka¾dý den!