Setkání pøes propast èasu - Astrohled - Kartáøi a Astrologové jen pro Vás!

Setkání pøes propast èasu

Lidé, kteøí se zabývají tajemstvím minulých ¾ivotù, vìøí, ¾e to, èím jste byli v minulosti, ovlivòuje i to, jací jste dnes. Dost mo¾ná. Ale co ti, kteøí na reinkarnaci nevìøí? Mù¾e je pøesvìdèit vlastní zku¹enost? Tento pøíbìh øíká, ¾e ano.



Kdyby tma dovolila, byl by pohled na pevnì sevøená a pøesto se tøesoucí víèka a¾ mrazivý. V pokoji byla jen ta víèka a samozøejmì spící èlovìk, jemu¾ patøila. Na lù¾ku pod oknem le¾ela mladá ¾ena. Víèka se jí znovu zaèala chvìt. Sen se zdál dál:

...Byl tøetím zleva v dlouhé a vyrovnané øadì vozatajù. Opratì k páru koní svíral v levici, v pravé ruce dr¾el dlouhé kopí. Na sobì mìl plátìnou suknici nad kolena, odhalený opálený hrudník mu zdobil jen límec z korálkù a na hlavì mìl plysovanou rou¹ku z jemného plátna, co mu zakrývala èelo. Nejzajímavìj¹í na nìm byly ale jeho oèi. Velké, tmavé, s veselými ohníèky. Dívaly se na ni. Stála v davu v pøiléhavých ¹atech se ¹irokými ramínky, pøes nì mìla kabátek s naznaèenými rukávy. Zdobila ji èelenka, náramky, nákotníèky a jemné vypracované sandály. Zvuky trumpet, pí¹»al a bubínkù, souèást vojenské pøehlídky na poèest bohynì války Anat, nevnímala. Dívala se jen na nìho...

Mívala i jiný sen. I v nìm hrál On hlavní roli: Byla sama v pou¹ti. Pøes sandály na nohou cítila horký písek. Jen pár krokù pøed ní le¾ela nehybná, ¹ípem prostøelená kobra. Je¹tì pøed chvilkou zhypnotizovaná strachem èekala na její smrtelné kousnutí. Zachráncovy kroky sly¹ela za zády, ale strach byl je¹tì silný, otoèit se nemohla. Najednou byl pøed ní. V levé ruce luk, pravou vzal mrtvého hada a odhodil ho daleko stranou. Podíval se na ni. V oèích mìl zase ty veselé ohníèky... Mìla i dal¹í sny, ve kterých byl on, ona, slunce, písek, starý Egypt. Vedle toho se jí zdávaly i zcela normální snové pøíbìhy. Nìkdy veselé, jindy smutné, dìsivé i laskavé, nesmyslné i zcela pragmatické, zkrátka jako ka¾dému jinému. Jen ty egyptské se èas od èasu vracely. Trvalo to celé dlouho. Nìkdy, ne èasto, nad tím pøemý¹lela. Vysvìtlení nikdy nena¹la. V Egyptì nebyla, o jeho historii se nezajímala, kní¾ky o faraonech neèetla a ve vykladaèe snù nevìøila. Èas plynul, jak mìl, a po nìkolika letech se pøestìhovala do jiného mìsta. Nové bydli¹tì, nové zamìstnání. Také nové tváøe, které zaèala potkávat. Jedna z nich ji neèekanì uhranula.

Sedìla v restauraci, kam chodívala pravidelnì na obìd a on byl za stolem na druhé stranì místnosti. Chvíli ji trvalo, ne¾ si vzpomnìla odkud tu opálenou a hladce vyholenou tváø zná. V duchu se napomínala, ¾e je asi blázen, ale kdy¾ se jejich oèi setkaly, ¹ly v¹echny pochybnosti stranou. V tìch jeho tmavých, velkých oèích poskakovaly veselé ohníèky. Byl to on, její vozataj ze snu! Od toho dne ho vídala èasto. Nejen v restauraci, míjeli se i na ulici. Neoslovil ji, ani ona to neudìlala. Chápala, ¾e to je v podstatì cizí èlovìk, se svým vlastním osudem, starostmi i láskami, a stejnì jako by sama o to nestála, ani ona se do cizího ¾ivota míchat rozhodnì nemínila. Jejich setkání ale v¾dy doprovázel trochu del¹í pohled do oèí. Zaèali se zdravit, nejdøíve jen pokynutím hlavy, potom i pøáním hezkého dne. Nic víc v tom nebylo. Procházeli kolem sebe prostì jen jako dva náhodní známí.

Ubìhlo pár mìsícù a okolnosti tomu chtìly, ¾e v zaplnìné restauraci se u obìda se¹li u jednoho stolu. Konverzace zpoèátku vázla, byla plná rozpakù. Zvlá¹tní, ¾e hlavnì z jeho strany. Povídali si o bì¾ných vìcech. O práci, dovolených, filmech, kní¾kách, prostì o v¹em a o nièem, tak jak se jen mohou bavit lidé, kteøí se poprvé setkali a neví o sobì nic. Pøesto to bylo milé. Líbil se jí jeho hlas, marnì pátrala, zda takový mìl i v jejích snech. Ale ty oèi, ty byly pravé. Jinak zjistila, ¾e mají málo co spoleèného, prostì jejich ¾ivoty ¹lapaly ka¾dý po své cestì. U¾ se chtìla rozlouèit, kdy¾ ji zcela neèekanì chytil za ruku.

„Promiòte, omlouvám se, ale je¹tì ne¾ odejdete, musím vám nìco øíct,“ vyhrkl pøekotnì a jakoby se popálil, stáhl rychle ruku z té její. Pokraèoval: „Vím, bude to znít naprosto ¹ílenì a znovu se omlouvám. Budete si myslet, ¾e jsem blázen a mo¾ná, tedy skoro jistì jsem, ale víte, vy se mi u¾ dávno zdáte! Ne, ne od chvíle, kdy¾ jsem vás tu poprvé zahlédl. Daleko, daleko pøedtím! Je to hloupé a nesmìjte se, prosím, nahlas, ale v tìch snech jste se mnou v Egyptì. Ne teï, nìkdy hodnì, hodnì dávno...“



Ne, ¾ádný happyend. Dál se vídali spí¹e jen náhodnì a ¾ili svoje ¾ivoty. Neza¹li za odborníky na reinkarnaci, nehledali odpovìï u esoterikù. Nebylo tøeba. Vìdìli své. Byly to dávné vzpomínky na to, co bylo, na nìkterý z jejich minulých ¾ivotù, které k nim obèas pøiplouvaly v jejich snech. Vzpomínky, co se protkly v èase a místì prostì proto, ¾e tomu tak mìlo být!

ZDÁL SE VÁM SEN? Chcete vìdìt co znamenal? Odpovím vám! Astrolo¾ka Nela. Zavolejte mi ji¾ dnes na telefon 906 701 701 nebo mi napi¹te SMS ve tvaru SMS NELA a text na èíslo 904 30 44.