Strom s pamìtí

Olivové stromy se do¾ívají tisícovky let i více. V Getsemanské zahradì v Jeruzalémì, po celém úboèí hory, rostou prastaré olivovníky. Na jejím úpatí, v Malé olivové zahradì, rostou tak staré stromy, ¾e prý pamatují samotného Je¾í¹e Krista a jeho poslední noc, kdy pøi¹el prosit Otce, aby od nìho odejmul jeho údìl. Apo¹tolové tehdy usnuli, aèkoli je Kristus prosil, a» bdí s ním, aby nebyl sám. Kdy¾ se dnes octnete v tìsné blízkosti tìchto uzlovitých starých stromù, cítíte vìky, které z nich dýchají. Nic ¾ivého snad tolik nepamatuje, jako ony. Kdy¾ zavøete oèi, mù¾ete pocítit, jak souznìly s bohem sídlícím v lidském tìle, který pro¾íval strach a bolest. Jeho pøátelé tehdy usnuli, ale tyto stromy byly s ním. Nebyl sám.

Olivovník si prý pamatuje ka¾dého èlovìka, který se octne v jeho blízkosti. Kdy¾ tento èlovìk pøijde znovu, i kdyby zestárl o celý ¾ivot, strom ho pozná. Lidé, kteøí jsou schopni vidìt aury, byly svìdky toho, jak se aura èlovìka, který stojí vzpøímenì, sklání ke kmeni stromu, aby se ho mohla dotknout. Také strom vysílá svìtelné energetické výbì¾ky a dotýká se nás. Zdá se, ¾e se navzájem potøebujeme, nebo strom nìjak zajímáme.


Obrovská ¾ivotní síla

Olivovník roste velmi pomalu a ty nejstar¹í stromy mìøí jen 6–8 metrù. Vrstvièky døeva, rùznì zvlnìné letokruhy, se rýsují v kmeni velmi hustì za sebou, jde o milimetry. Barva døeva je medovì ¾lutá a¾ teple hnìdá, kresba ka¾dého stromu je jiná a výrobky z tohoto døeva jsou naprosto originální, jako by je pokreslil umìlec nadaný nádhernou fantazií. Toto døevo je také velice tvrdé, je to tím, jak pøibývá pomalu a jak je strom zvyklý obejít se témìø bez vody. Kdy¾ uchopíte do ruky so¹ku nebo misku z olivového døeva, je na omak hebká a teplá, jako by døevo bylo stále ¾ivé. Je dobré meditovat s olivovou hmatkou v ruce. Existuje mnoho stromu, které jsou úplnì vykotlané vìkem, vodou èi ohnìm, ale stále jsou zelené, ¾ivé a plodí. Olivovým olejem byli pomazáváni králové dávných dob na znamení své bo¾skosti. Tento olej je také médiem pro rozmíchání magických olejù pro rituály. A vzpomínáte, co dalo Noemovi nadìji na pøe¾ití bìhem potopy? Holubice nesoucí v zobáèku olivovou ratolest.

Dary olivovníku

Olivový strom dává trpìlivost uspìchaným, ¾ivotní sílu oslabeným, radost smutným, vyrovnanost neklidným a také pomáhá svým vyzaøováním k lidem, aby konali spravedlivì. Kdo má olivový sad a pracuje na nìm, bývá dlouho ¾iv. Jistì k tomu pøispívá pravidelná tìlesná námaha a pobyt venku, ale v zemích, kde se tyto stromy pìstují, se øíká, ¾e také pùsobení stromù. Tím, ¾e strom je ¾iv tak dlouho, øádovì déle ne¾ jiné stromy, má koøeny nasáklou moudrost matky Zemì ve velkém mno¾ství a síle – a tuto moudrost je schopen pøedávat. Stromy jsou uspoøádány jako vysilaèe, a také to vysilaèe jsou. Zprostøedkují výmìnu energií mezi zemí a nebem, zemskými a vzdu¹nými ¾ivly – a olivovník u¾ je energií vesmíru i Zemì doslova nasáklý, u¾ není jen vysilaèem, je to pøírodní akumulátor. A je ¹tìdrý, rád dává.


Jak si pohovoøit?

Nechte va¹i intuici, a» vám vybere strom, který vás nìjak hluboce zaujme. Mù¾e být uprostøed tr¾i¹tì nebo na osamìlém bøehu nad moøem. Strom na vás zavolá, ale vy ho neusly¹íte sluchem, ucítíte to uvnitø, nìkde v solar plexu a hrudi. Rozhodnì se nenu»te „do nìjakého stromu“ svou myslí, tu nechte odpoèívat a nedovolte, aby vám do toho mluvila. Pokud se vám nìjaký olivovník zdá zajímavý a pøita¾livý, jdìte k nìmu. Nemusíte ho objímat, stromy nemají hmat a necítí objetí na kùøe, ale cítí va¹i energii v nìkolika spektrech, magnetickou, elektrickou a mnoho dal¹ích úrovní, které zatím fyzika ani nezná. Tak¾e strom se dá obejmout láskyplnou myslí, ví o tom a objetí oplácí. Pokud vám ale pomù¾e ho fyzicky obejmout, udìlejte to. Dobré je usednout pod strom opøeni zády, ulehnout pod nìj, nebo, pokud jste ve mìstì, jen se vestoje opøít. Je to jedno. Dùle¾ité je nespìchat. Mù¾ete jej ve své mysli nebo nahlas pozdravit. Pokud to nedìláte formálnì, ale jste v duchu pøitom, usly¹í vás. Pokud cítíte respekt pøed jeho moudrostí a silou, je to v poøádku.

Je na místì pokorná prosba – „Jsem tu a jsem pøipraven èi pøipravena, vzít si, co mi chce¹ dát, milý strome.“ Mo¾ná je toto setkání jeden z dùvodù, proè jste na svìtì, a tak nespìchejte, nemìøte èas, zklidnìte se a vnímejte. Strom vnímá emoce, proto mu zpívejte, to je velice emotivní èinnost, nebo se oddejte spánku, v nìm na¹e intuice funguje nejhloubìji. I lidé, kteøí se povídaèkám o síle stromù smìjí, èasto chodí ve snu k nìjakým stromùm v okolí domu a tam se èistí a èerpají. Zdají se jim o tom sny. Mo¾ná se dozvíte, jak se strom jmenuje, sdìluje to jako pojem, který si musíte pøelo¾it do „lid¹tiny“. Nebo odejdete jen s pocitem klidu a silnými pocity. Buïte si jisti, ¾e tato chvíle se vám neztratí a bude darem, který vás nìkam posune.

První, úvodní èlánek - Rozhovory ze stromy - najdete ZDE: ROZHOVORY ZE STROMY: OTEVØETE SE!