Sladký indiánský bùh

Javory byly uctívány v¹emi indiánskými kmeny na severoamerickém kontinentu. Kanada má javorový list dokonce ve znaku. Pøi posvátných indiánských obøadech se ohni¹tì zapalovalo javorovou vìtví. To zaruèovalo ¹»astný prùbìh obøadu. Z javorù èerpaly tyto národy od pradávna mízu na javorový sirup, který je nejen zdravìj¹í ne¾ cukr, ale i ne¾ vèelí med. V indiánských povìstech a mýtech je javor popisován jako „nejdobromyslnìj¹í strom“. Proto bychom mu mìli svìøit svá trápení, úzkosti, zklamání a bolest srdce. U jiných stromù mù¾e nastat zrcadlový efekt: pokud v sobì skrýváme nevyslovené zlé pocity, mohou se nám vracet zpìt do srdce jako ¹íp. Javor je v¹ak hodný a posilující, zatrpklost a hoøkost lidí po¹le rovnou do zemì, která nás proèistí. I ti nejvíc zklamaní a utrpením pokøivení a zahoøklí lidé najdou u javoru pozitivní odezvu. Umí vlít do du¹e svìtlo a jas, hoøkost promìní ve sladkost, kterou ve své míze skrývá. Doslova nám osladí ¾ivot – a to i v duchovním smyslu.


Milovník písní

V¹echny stromy dovedou ocenit hudbu, ale javor miluje písnì a hraní na rùzné nástroje nejvíce ze v¹ech. Jeho døevo nádhernì rezonuje. Ka¾dý dávný mistr houslaø, harfáø nebo kytaráø se v¾dy nejprve stromu zeptal, zda smí pou¾ít jeho døevo na výrobu nástrojù. Pak s pokorou èekal na odpovìï. Nìkdy strom souhlasil, jindy odpovìdìl „Je¹tì ne“ – a mistr poslechl. Ka¾dý pøíslu¹ník tohoto umìleckého cechu dobøe vìdìl, ¾e kdyby jednal proti vùli javoru, nástroj by neznìl správnì. V Anglii, Irsku i Skandinávii byly nalezeny zachovalé harfy z javorového døeva. I po tisících let jejich døevo mìøitelným zpùsobem odpovídá na reznonace hudby, je „vyladìné“, a snad proto pøe¾ilo takové vìky.

Pøítel dìtí

Javor byl od pradávna naklonìn malièkým a mladým lidem. Kolébky a hraèky vyrábìli Keltové velmi èasto z javorového døeva. Kdy¾ se dìti nauèily chodit, pobídli je, aby pro¹li rozsochou mladého nízkého javoru. Ten dìti oèistil od nemocí a zlých energií a vyladil je na svou ¹»astnou strunu. Byla to vlastnì urèitá prevence zdraví. Dodnes se v Anglii i Walesu traduje zvyk, ¾e pokud dìti vyadíte na javorovou vìtev a chvilku je tam necháte posedìt, budou celý ¾ivot zdravé. Zajímavé je spojení javorù s èápy – v jejich hnízdech na vrcholcích komínù a starých vì¾í najdete pøeva¾ující mno¾ství javorových vìtvièek. No a èáp, jak víme, podle na¹ich tradic nosí dìti. Milování pod javorem by mìlo být dobrou volbou, pokud zamilovaný pár chce pøivést na svìt potomka.


Zlé v dobré obrací

Javor je velký léèitel. Nejen, ¾e se jeho kùra, listy a vìtve pou¾ívají na otoky, revma, horeèky a hojení ran – toho pradávným dokladem je 4000 let starý svitek z papyru sepsaný egyptskými knì¾ími – o u¾ití odvaru z vìtévek a kùry na otoky a rány – ale jeho pouhá pøítomnost u lidského obydlí nebo vìtévka povì¹ená do okna zahání mùry, netopýry a zlé síly. Stejnì tak zahání v¹e zlé v nás a pøemìòuje to ve svou Jupiterskou ¹»astnou záø. Proto léèí mnoho chorob, které vznikly ze stresu a smutku. Jdìte javor po¾ádat o pomoc. Posaïte se a nechte ho, aby vás svou velkou vitální silou pøeladil na vlastní frekvenci. Zazpívejte mu a soustøeïte se na to, aby vá¹ pro¾itek písnì byl pro vás samotné hodnì intenzivní. Jazykem stromù jsou city a emoce. Strom vás sly¹í. Písní jste navázali komunikaci. Zavøete oèi a poslouchejte ¹um listí. Nechte obrazy ve své hlavì volnì proudit. Dovolte si cítit pocity, které se pod javorem dostaví. Tyto obrazy a pocity jsou øeèí stromu. Kromì sdìlení pøijmìte dar ve formì oèi¹tìní a promìny. S èastými náv¹tìvami javoru budete èist¹í a ¹»astnìj¹í.

První, úvodní èlánek - Rozhovory ze stromy - najdete ZDE: ROZHOVORY ZE STROMY: OTEVØETE SE!