Vodní panna

Vrba koøení nejen v zemi, ale i ve vodì. Voda znamená city, a tìm vládne Luna. Nejvìt¹í moc má vrba za úplòku, ale tím nemyslíme jen a pouze mìsíènou noc, ale i den nebo období, kdy se úplnìk odehrává. Tento strom se podobá dívce s dlouhými vlasy, která se sklání nad vodou. Proto¾e tato pozice lidem pøipomíná kleèící dívku ve smutku, sázejí ji i na høbitov k hrobkám. Za to ale vrba nemù¾e. Voda je nositelem ¾ivota, nikoliv smrti, je to krev kolující v ¾ilách svìta.

Duch vrby je velmi ¾ivý a neposedný, nìkdy se odpoutá od stromu a tanèí po loukách. To jsou ty známé vodní panny, rusalky a víly z legend a pohádek. Ony tu jsou, alespoò pro citlivé lidi, kteøí je umí vidìt èi vycítit. Duch vrby velmi rád komunikuje, a jako správná ¾ena plná síly miluje drby. Vrba má ráda novinky, mo¾ná ani ne tak ze svìta ¹oubyznysu nebo politiky, ale prostì jen z va¹eho ¾ivota. Kdy¾ s ní jednou pohovoøíte, oèekává, ¾e pøijdete zase. Chce si s vámi znovu povídat, znovu sly¹et, co je u vás nového a co vám jde hlavou. Vzpomínáte na pøíbìh o Králi Lávrovi, jen¾ napsal Karel Havlíèek Borovský? Autor si pøíbìh nevymyslel, èerpal z lidové povìsti. Vrba má nastra¾ené u¹i pro ka¾dé va¹e slovo – a je zvìdavá. Pokud k ní pùjdete, pamatujte na to, ¾e vás oèekává znovu a znovu. Za navázaný vztah se v¹ak odvdìèí.


Vrba a vodník

Vodník je pradávným duchem vody. Podle pohádek sedal pøi mìsíèku na vrbì a ¹il boty. No, v lidovém podání je znát velmi dùrazná snaha vodníka nìjak polid¹tit a udìlat z nìj hodného bracha. V podání starých Slovanù a Keltù v¹ak takový nebyl. Byl to vodní bùh, velký ¹ibal, rozmarná bytost, která se øídí jen city a náladami. Nìkdy nahnal rybáøùm hejno ryb do sítí, jindy nìkoho utopil. Vodjanoj, vodowik, muk, to jsou jeho stará jména. Mìnil podoby a bral na sebe vzhled konì, býka, zajíce, ryby, jak se mu jen zachtìlo. Nesná¹el týrání zvíøat a sedláka, který zbièoval konì nebo volka zapøáhnutého v povozu, v¾dy ztrestal. Pohan¹tí pøedkové mìli pøed vodníkem velký respekt a vìdìli, ¾e vrba je nìco jako jeho trùn, av¹ak ¾ivý, s vlastním vìdomím. Nosili stromu obìti, tøeba i polovinu zabitého prasete, aby neohrozil mlýny a vesnice záplavami a nestahoval dìti pod vodu. Vypráví se, ¾e vodník vì¹el na vrbu cetky a stuhy, aby pøilákal hezká dìvèata. Vodník se toti¾ tuze rád ¾enil, byl to velký suknièkáø. Ov¹em ty stuhy a cetky mu pøi¹ít nemù¾eme.

Na vrbu je vì¹eli na¹i prapøedci. V¾dy, kdy¾ èlovìk o nìco vrbu po¾ádá, mìl by pìknì poprosit, a poté, a¾ se pøání splní, pøijít ji potì¹it tou dobrou zprávou a povìsit na vrbu dar. Nebo jej dát u¾ pøedem, jako malý úplateèek. Mo¾ná, ¾e je vrba marnivá a chce se zdobit, ale spí¹ ne. Stuha nebo ozdoba je prostì symbol, který dáváte ve hmotì nehmotné bytosti. Ona cítí jeho význam – a ví, ¾e s ní jednáte s úctou. To právì chce. A pokud s úctou jednat neumíte, radìji se k vrbì ani nepøibli¾ujte.


Královna srdcí a citù

Pokud pøijdete k vrbì a zaènete s ní rozmlouvat, ona odpoví. Osloví pøímo va¹e srdce. To, co cítíte, je¹tì znásobí. Proto dávejte pozor, zda nepoci»ujete zlobu a vztek. V¹echny ostatní city a emoce nejsou prù¹vih, dokonce i znásobený smutek vykulminuje a poté pøejde. Ale destruktivní city pod vrbou nedoporuèujeme. Pokud chcete nìkomu odplatit zlé zlým, neodpustili jste, pak nechoïte k vrbì døív, ne¾ se vyèistíte. Va¹e zloba by ve vás vzrostla a zpùsobila amok nebo nemoc.

Vrba vám dá ochutnat va¹í vlastní medicíny, je zrcadlem va¹eho podvìdomí. Proto je také bájeèný terapeut. Nemìjte v¹ak z vrby strach. Jsme pøíbuzní, vodu máme v sobì v¹ichni, a my lidé dokonce hodnì. A¾ dvì tøetiny na¹í bytosti tvoøí posvátná voda. A voda se s vodou domluví. Nestrachujte se, ¾e máme v¹ichni v sobì rùzné, i ne pøíli¹ dobré emoce. Voda – a vrba – to vìdí. Pokud tou¾íte po lásce a harmonii s lidmi a pøírodou, vrba si vás oblíbí a promine vám v¹echny nedostatky. Zazpívejte jí nìkterou z lidových písní o vodì, potoku, splavu èi øece… Píseò vás vyladí na èistou emoci – a to je jazyk stromù. Pak na chvíli ztichnìte. Naslouchejte svému dechu a ¹umìní listù. Usly¹íte vzkaz, který je jen pro vás. Domù odejdete s my¹lenkou èi pocitem, na kterých se dá budovat.

První, úvodní èlánek - Rozhovory ze stromy - najdete ZDE: ROZHOVORY ZE STROMY: OTEVØETE SE!