Taky vám to v¾dy pøi¹lo divné? Zatímco v¹echny ostatní mìsíce mají 30 nebo 31 dní, únor jich má pouze 28, a je¹tì k tomu se k nìmu jednou za ètyøi roky pøidává devìtadvacátý den. Zkrátka takový podivný mìsíc, který se li¹í ode v¹ech ostatních v kalendáøi. Ale proè zrovna únor? V¾dy» to není ani první, ani poslední mìsíc v roce, a dokonce se nepy¹ní ani ¾ádnými velkými svátky. Jako by to vùbec nemìlo logiku! No, ve dne¹ní dobì opravdu nemá. Ale kdybychom se vrátili v èase o dva tisíce let zpátky, odpovìï nám bude zcela jasná!

Není Nový rok jak Nový rok

Pokud si myslíte, ¾e nový rok se v¾dy zaèínal prvního ledna, krátce po zimním slunovratu, musíme vás vyvést z omylu. Rùzné civilizace po celém svìtì slaví pøíchod roku v rozdílných roèních dobách. Podle tradièního èínského kalendáøe se napøíklad Nový rok zaèíná o nìco pozdìji ne¾ ten ná¹, pøesnìji øeèeno letos je to 12. února 2021 a bude ve znamení BÙVOLA. Jedná se o druhé novoluní po zimním slunovratu, tedy ka¾dý rok je to jiné datum, ale obvykle pøipadá na únor.


Pátrat po pøíèinách krat¹ího únoru na Dálném Východì je v¹ak fale¹ná stopa. Odpovìï je nám zemìpisnì mnohem blí¾, proto¾e koøeny na¹eho dne¹ního kalendáøe jsou v Evropì – pøesnìji v antickém Øímì. Je¹tì i dnes nesou mìsíce ve vìt¹inì evropských jazykù právì øímská jména. Tøeba prosinec, „december“, znaèí desátý mìsíc a záøí, „september“ sedmý mìsíc. ®e vám ta èísla nesedí? Blahopøejeme, odhalili jste klíè k øe¹ení hádanky!

Za v¹echno mohou Øímané

Ve starém Øímì se nový rok zaèínal na jaøe – v dobì, kdy¾ se pøíroda probouzí a je èas zaèít se vìnovat práci na polích. Prvním mìsícem jejich kalendáøe byl tedy bøezen. A to znamená co? Samozøejmì – únor je tím pádem v kalendáøi poslední! A tím pádem na nìj u¾ zkrátka „nezbyl“ dostatek dnù!

Kdy¾ pak jednou za ètyøi roky v kalendáøi pøece jen nìjaký ten den navíc zùstane, dostane ho právì chudáèek únor, proto¾e byl kdysi poslední. Ale pomù¾e mu to jen tro¹ku, proto¾e ani s 29 dny na svých jedenáct bratøíèkù poøád je¹tì nedosáhne!


Ale copak staøí Øímané neumìli dìlit dvanácti a podìlit dny mezi mìsíce spravedlivìji? To jistì umìli, ale v dobì, kdy se dny rozpoèítávaly, k tomu nebyl dùvod! Proè?

Kdy¾ si kalendáø dá „zimní spánek“

Úplnì pùvodní øímský kalendáø mìl toti¾ pouze deset mìsícù. Zaèínal v bøeznu a konèil desátým mìsícem, prosincem. Podzim skonèil, pøi¹la zima, na polích bylo sklizeno – a jakkoliv to dnes zní nepochopitelnì, øímský kalendáø si dal na dva mìsíce, na celou zimu zkrátka pauzu! Èas bì¾el po celou zimu bez kalendáøe, a¾ do dal¹ího prvního bøezna! Takový podivný „zimní spánek“!

A¾ pak nakonec jednomu osvícenému øímskému vladaøi nejspí¹ do¹lo, ¾e je to hloupost. Rozhodl se tedy pøidat do kalendáøe i zbylé dny a rozdìlil je na mìsíce leden a únor. No, a dál u¾ ten pøíbìh znáte!