Pøízrak na kolejích - Astrohled - Kartáøi a Astrologové jen pro Vás!

Pøízrak na kolejích

Nìkdy bývá osud pøedvídatelný. Ti, kteøí souhlasí, doká¾í jistì pøijít s øadou pøíkladù. Skeptikùm to bude stejnì málo. Co ale øeknou na pøíbìh, který se odehrál 17. èervna 1997 na jedné polozapomenuté ¾eleznièní trati kdesi uprostøed nìmeckého Schwarzwaldu?



Nechtìným hrdinou podivuhodné události se stal Peter Krause. V dobì, kdy se mu stala ta stra¹livá vìc, pracoval jako strojvedoucí u¾ patnáctým rokem. Vìt¹inu toho èasu jezdil s nákladními vlaky po køivolaké jednokolejce mezi zalesnìnými kopci Schwarzwaldu. Mìl tu práci rád. Líbilo se mu, ¾e s vozy za zády nemusel nikam spìchat a jízdu, stejnì jako okolní scenérii, si poka¾dé dosyta u¾íval.

Dìda se ¾lutým ¹átkem

Pár mìsícù pøed osudným dnem byla pohoda najednou ta tam. Kdy¾ se mu to stalo prvnì, poøádnì se vydìsil. Za Schiltachem a následným ¾eleznièním mostem se mu najednou po levé ruce zjevil malý zelený domek. Zaregistroval ho, ale hned mu v hlavì blesklo, ¾e stavení tu nemá co dìlat. Nikdy tam nic takového nestálo! Celé si to je¹tì nestaèil poskládat v hlavì, kdy¾ z domku vykroèil pøímo do koleji¹tì starý pán se ¾lutým ¹átkem kolem krku. ©edivou hlavu zvedl vý¹ a díval se Peterovi pøímo do oèí. Díval se a ¹el vlaku vstøíc!

Zahoukal. Sáhl po rychlobrzdì. Vìdìl, ¾e tuny za svými zády nezastaví vèas. Metry do nevyhnutelné srá¾ky se rychle zkracovaly. Teï... Teï musí pøijít náraz...Nepøi¹el.
„Co blázní¹?!“ osopil se na Petera Hans, jeho mlad¹í pomocník.
„Kde je ten dìda?“
„Jaký dìda?
„Tys ho nevidìl, v¾dy» ¹el pøímo proti nám?!“



Hans se na kamaráda podíval podezíravì a pak smíølivì prohodil: „Kdybych tì neznal, øekl bych, ¾es pil a má¹ vidiny.“

Pøípad pro psychiatra

Na pøíhodu by Peter rychle zapomnìl, nebýt toho, ¾e na stejnou tra», po týdnu vyrazil znovu. Zamrazilo ho, kdy¾ zelený dùm, co tam nemìl co dìlat, uvidìl znovu. A dìda tam byl také. Automaticky sáhl po brzdì a pohledem rychle støelil po Hansovi. Ten koukal vpøed a usmíval se. Dìdu se ¾lutým ¹átkem zjevnì nevidìl. Jen¾e on byl skuteèný! Peter zaèal brzdit. Ne¾ ale do¹lo ke srá¾ce, sebevra¾edný staøík se rozplynul!

Hans se zprvu na¹tval, proto¾e prudké sní¾ení rychlosti s ním mrsklo proti kovové stìnì lokomotivy a docela bolestivì se uhodil do hlavy. Pak si v¹iml, kde jsou a rozsvítilo se mu: „Zase ten dìda, co?“

Petr neøekl nic. Stejnì nevìdìl co.

Kdy¾ se to celé opakovalo je¹tì dvakrát a kdy¾ Hans par»ákovi pohrozil, ¾e buï pùjde k doktorovi sám, nebo to nahlásí na vedení spoleènosti, objednal se Peter u psychiatra. Ten bìhem nìkolika náv¹tìv provedl øadu vy¹etøení, nezbylo mu ale, ne¾ konstatovat, ¾e strojvedoucí je psychicky zcela zdráv. Peter to pøijal se smí¹enými pocity a lékaø to na nìm vidìl. „Nejlep¹í by snad bylo, pøejít na jinou tra»,“ poradil svému pacientovi s úsmìvem.

A pak se to stalo...

S ¾ádostí o pøelo¾ení Peter uspìl. Jezdil jinudy, ¾ádné pøízraky na trati nevídal. Potom v¹ak pøi¹el 17. èerven. Docela po¹mourný den. Okolní kopce tonuly v nízkých mracích, mrholilo a Petera po¾ádali, aby vedl nákladní vlak léta vyje¾dìnou trasou. Jiný strojvedoucí neoèekávanì onemocnìl a po ruce nikdo jiný nebyl. Malinko se lekl, ale proto¾e mu lékaø pomohl a na svùj pøelud pøestal myslet, vyrazil spolu s Hansem po známých kolejích. V¹e bylo v pohodì. A¾ do toho prokletého místa. Peter si právì s ulehèením vydechl. Zelený domek tam nestál. Potom se mu ale málem zastavilo srdce. Dìda se ¾lutým ¹átkem kolem krku se ¹oural vlaku vstøíc. Je to jen pøelud, pøelud, opakoval si Peter v duchu doktorova léèebná slùvka. Jako zhypnotizovaný koukal pøed sebe. Dokonce se usmíval.

„Stùj! Pro Krista brzdi!“ náhle zaèal køièet Hans.
Nechápavì se na nìj podíval.
„Èlovìk na kolejích! Brzdi!“ øval pomocník.
„Kde? Kdo?“
„Tam, pøed námi, dìda v ¾lutém ¹átku! Copak jsi slepý?!“
„Jo ten? Ten je nesmrtelný. Já ho pøejel u¾ mnohokrát“ uchechtl se Peter a po brzdì se ani nepodíval. Udìlal to tedy Hans.

Skøípìní kol, rychle se zkracující vzdálenost a pak pøes v¹echen ten skøípot, hluk a dìsivý køik Hanse sly¹itelný tupý náraz do èela lokomotivy. Kdy¾ vlak koneènì zastavil, byla k vidìní stra¹livá scéna. Vedle kolejí le¾ely fragmenty ne¹»astníkova tìla, èelo lokomotivy bylo od krve. Kdy¾ to Peter uvidìl, ztratil vìdomí...



Osud se naplnil

Poté, co byl Peter propu¹tìn z nemocnice, se jeho pøípadu ujaly vy¹etøující orgány. Skonèilo to ¾alobou a strojvedoucí stanul pøed soudem. Odtud putoval rovnou do vìzení.

Peterùv psychiatr to ale nevzdal. U v¹ech mo¾ných justièních instancích dokazoval, ¾e jeho pacient vinu na tragickém ne¹tìstí nenese. Nakonec mu uvìøili. A Petra Krause pustili z vìzení. Pøesunuli ho v¹ak na psychiatrickou kliniku...

JAKÝ OSUD VÁM PØICHYSTALY HVÌZDY? Poví vám to, Astrolo¾ka Katrin na tel: 906 701 701 nebo napi¹te SMS ve tvaru SMS KATRIN na 904 30 44.