Vítání bohynì!

Staré národy, Keltové i Slované, vìøili, ¾e tím k nám vstupuje nový ¾ivot, láska a plodnost v osobách boha a bohynì. Pokud vám zále¾í na tom, abyste dodr¾eli nìjaký rituál, klidnì si pøipijte a zapalte svíci. Není asi nutné dodávat, ¾e pohanské oslavy konèívaly skuteèným spojením lidských bytostí. Ne¹lo v¹ak o frivolní zábavu, ale o plnì lidský a zároveò plnì bo¾ský akt pro¾ívaný s pocitem posvátnosti. V¾dy» co je svatìj¹í ne¾ tvoøit nový ¾ivot? V na¹í dobì nazýváme tento magický okam¾ik Jarní rovnodennost. Staøí Keltové mu øíkali Ostara podle bohynì plodnosti, která se v rùzných zemích nazývala odli¹nì – Artha nebo také Eostre. (Ano, právì podle ní se nazývá ¾enský hormon estrogen.) Slované uctívali v podstatì identickou bohyni, která chodí bosa travou s vìncem ve vlasech, a v jejích stopách kráèejí zvíøata, letí ptáci a roje motýlù, proto¾e ka¾dý ¾ivý tvor tuto bohyni musí milovat. Velmi pøíhodnì jí øíkali ®iva, nebo také Vesna. Zùstaòme v¹ak u keltské a germánské Ostary!

Zmatky s kalendáøem!

Èím je urèena ta chvíle, kdy bohynì Ostara vchází do na¹eho svìta? Jde o okam¾ik, kdy Slunce vstoupí do znamení berana. Jeho ekliptika se protne s rovníkem a Slunce vkroèí z ji¾ní polokoule k nám na severní. V dobì jarní rovnodennosti je délka dne a noci stejná. Atmosféra Zemì v tom dìlá trochu zmatek, proto¾e pùsobí zrakový klam, díky nìmu¾ vidíme Slunce nad obzorem déle, ne¾ bychom mìli. Opticky tedy nastává rovnodennost ji¾ tøi dny pøed 20. bøeznem, ale ve skuteènosti je to na puntík v tento den. Omyl s 21. bøeznem nastal tím, kdy¾ církev urèila pevné urèení prvního jarního dne na 21. bøezen, bez ohledu na to, kdy kosmický jev opravdu probíhá. Proto¾e kalendáø není pøesný, dochází rok od roku k vìt¹ím odchylkám. Pro zajímavost: Podle na¹eho dne¹ního Gregoriánského kalendáøe se nastøádá jednodenní odchylka od reality za více ne¾ tøi tisíce let. No dejme tomu. Ale co pùvodní, a dodnes pravoslavnými církvemi u¾ívaný kalendáø Juliánský? To u¾ je hor¹í! Zaèaly se rozcházet s kosmickým jevem rychlostí jednoho dne za 128 let, tím pádem se jejich první jarní den posunul u¾ o 13 dní a vychází na 3. dubna! Je tedy jasné, ¾e zkou¹et pøehlasovat vesmír, a» jste jakákoli církev, je dost hloupá vìc!


PRECIZNÍ VÌ©TBA! Láska – peníze – budoucnost. Rychlé a jasné odpovìdi zku¹ené kartáøky na tel. è. 906 701 701! Paní Teodora


Pro církev bylo urèení termínu dùle¾ité proto, aby se mohlo urèit datum Velikonoc po prvním jarním úplòku. Ten tedy mù¾e nastat nejdøíve 22. bøezna, døíve by nebyl jarní. Velikonoce jsou sice pohyblivým svátkem, ale vidíte sami, ¾e vycházejí z nepohyblivého data. Lépe tedy bude vìøit Slunci. Jarní rovnodenností konèí zima, která má na severní polokouli 89 dni a jednu hodinu, a zaèíná jarní èást roku trvající 92 dnù a 22 hodin!

Láska bohù, láska lidí!

Co vlastnì oslavovali staøí Keltové? Plodná bohynì Ostara vyjde z podzemí na tuto zem a v¹e rozkvete. Ptáci kladou vejce, líhnou se motýli, vèely sbírají pyl. Rodí se mláïata a také lidské dìti. V¹e ovládá láska a plodnost. Do brázd se sijí semena, která rychle vzcházejí a rostou ke slunci. Proto je také symbolem svátkù jara motiv vejce a semen. A èervená barva, která byla u starých národù v¾dy barvou plodnosti. Bohynì kráèí krajem, a kudy projde, v¹e kvete, roste a plodí. Setká se v lese s parohatým bohem, ochráncem stád a plodnosti. Vìt¹inou se mu øíkalo Cernunos, ale v Anglii kolem Nottinghamu také Hern. Právì jeho oslavovali Keltové pod nejstar¹ím posvátným stromem. Na vìtve stromu vázali èervené stu¾ky, pod strom kladli peèivo a peèené maso, ulívali do koønù stromu vína, tanèili a zpívali. Cernunos byl pánem lesa a velkým ploditelem. Byl také ochráncem ¾ivota v¹ech vesnièanù. A co se pøihodí, kdy¾ se Ostara a Cernunos setkají tváøí v tváø? Stane se, co se stát musí: U¾asnou pøi pohledu na sebe. Láska jedním úderem zmìní jejich srdce. Jsou k sobì pøitahování a jejich láska a vá¹eò obrodí svìt. Na tuto tradici navázaly køes»anské Velikonoce, kde u¾ v¹ak nejde o vzájemnou lásku bo¾stev, ale o lásku Boha k lidskému pokolení.



Tyto krásné tradice se nepopírají, naopak doplòují a jedna druhé dodává hlub¹í rozmìr. Milující spasitel vstává z hrobu a vítìzí nad smrtí. Dává nám ¹anci také se obrodit. Stát se znovu bytostmi svìtla. Je to vítìzství lásky a ¾ivota. Bohu¾el se Velikonoce slaví a¾ po úplòku, kde¾to pohanská Ostara se slavila od prvního jarního dne, kulminovala za úplòku a konèila tøi dny po nìm. Síla Luny dávala energii lidem i rituálùm. Proè nespojit v¹e dobré, co nám skýtá pohanství i køes»anství? V tom v¹em je moudrost vìkù. Vstupte tedy 20. bøezna pøed 23. hodinou s èistou du¹í i myslí do nového jara. Pokud chcete mít opravdu pocit èistoty, je dobré nìkolik dní pøedem jíst pouze rostlinnou stravu, nepít alkohol, trochu si zameditovat pøi pohledu na nebe èi vodní hladinu a pøed pøíchodem Slunce si dát koupel s rozmarýnem. A» u¾ v¹ak budete jaro vítat jakkoliv, pøipomeòte si, ¾e i my v¹ichni jsme Ostarou èi ®ivou, Cernunem nebo Hernem – a také na¹e láska obrozuje svìt.