Letní èas zaèíná v¾dy v poslední víkend, jeho¾ oba dny patøí do bøezna (stejnì je tomu s posunem na støedoevropský èas, kdy oba dny musí nále¾et do øíjna). Letní èas tedy trvá 7 mìsícù, z èeho¾ vyplývá, ¾e má pøevahu nad pásmovým èasem.

Nìmeètí prùkopníci

Poprvé k posunu na letní èas do¹lo bìhem 1. svìtové války v roce 1916. Stalo se tak v Nìmecku, také kde jinde. Témìø okam¾itì se k této zmìnì èasu pøidali dal¹í zemì, mezi nimi¾ nechybìlo ani Rakousko-Uhersko, jeho¾ souèástí byla souèasná Èeská republika.

Na konci 1. svìtové války se v¹ak pøi¹li s dal¹í revoluèní zmìnou Amerièané, kteøí 19. bøezna 1918 zavedli èasová pásma. Ty se okam¾itì zaèaly vyu¾ívat pro úèely ¾eleznice. Letní èas si v USA také ponechali, ale pouze do roku 1919, kdy byl opìt zru¹en. Dùvod byl prostý – lidé si na nìj prostì nezvykli. Jejich reakce tak navazovala na vùbec první zmínku o zmìnì èasu, kterou v roce 1784 pronesl Benjamin Franklin. Franklin v¹ak zmìnu myslel ironicky.


Zdraví vs. úspory

V prùbìhu 20. století pøevládal názor, ¾e zmìna na letní èas je správná volba. Hlavním argumentem pro byly energické úspory. Toto tvrzení v¹ak s postupem èasu zaèalo být vyvraceno. Aèkoliv spoustu odborníkù stojí za tím, ¾e zmìna na letní èas témìø ¾ádné energické úspory nepøiná¹í, posun o hodinu vpøed (a v øíjnu o hodinu zpìt) stále zùstává napsán èerveným písmem v kalendáøích.

Naopak se èím dál více objevují teorie, ¾e zmìna èasu má na lidi negativní dopad. Pøedev¹ím na lidský organismus, který si musí zvykat na zmìnu a mnoha lidem tak pøiná¹í zdravotní komplikace. Kromì toho nìkolik prùzkumù ukázalo, ¾e po zmìnì èasu dochází èastìji k dopravním nehodám.

Nemìní v¹ichni

Zmìna na letní èas probíhá v mnoha státech. V Èeské republice se pravidelnì na letní èas pøechází od roku 1979 (od roku 1996 se letní èas prodlou¾il o mìsíc – konèí v øíjnu, místo v záøí). Existuje v¹ak v Evropì i nìkolik zemí, kde letní èas neuznávají. Jde o Island, Rusko, Bìlorusko a nìkolik men¹ích ostrùvkù. Letní èas není vyu¾íván ani v zemích, které le¾í v tropickém pásmu, kde by tato zmìna nemìla témìø ¾ádný smysl.