Pøestupný rok
vlo¾eno 27. 2. 2010
Mo¾ná vás ji¾ nìkdy napadla otázka, proè má únor jako jediný mìsíc jen 28 dnù. Tahle tradice pøe¾ívá je¹tì z dávných dob starovìkého Øíma, kde jsou koøeny na¹eho dne¹ního kalendáøe. Ji¾ v té dobì lidé vìdìli, ¾e sluneèní rok je o nìco del¹í ne¾ pøesnì 365 dnù, a tak zavedli pøestupný den jednou za ètyøi roky. Tento kalendáø se nazýval juliánský podle Julia Caesara. Na rozdíl od na¹eho v¹ak øímský rok nezaèínal v lednu, ale a¾ v bøeznu! Únor byl posledním mìsícem v roce, a tak na nìj ji¾ "nezbyl" dostatek dnù. Proto se také pøestupný den, 29. únor, pøidává právì na jeho konec, i kdy¾ Øímané pùvodnì místo toho mìli ka¾dý ètvrtý rok dva ètyøiadvacáté únory za sebou! To proto, ¾e jejich poèítání èasu bralo v potaz i cykly Mìsíce. Ka¾dý mìsíc se proto èlenil je¹tì na tøi dal¹í èásti. Podle nich se pøedpovídalo, které dny budou ¹»astné a které ne¹»astné! Øím je také kolébkou na¹í dne¹ní astrologie, proto nesou planety právì jména øímských bohù a astrologický rok se taky zaèíná v bøeznu jarní rovnodenností a znamením Berana. I pøes pøesnost juliánského kalendáøe v¹ak tenhle bìhem staletí vedl k drobné odchylce, která se nasbírala a¾ do nezanedbatelného poètu deseti dnù! Pape¾ Øehoø XIII. proto v roce 1582 pøistoupil k reformì, kdy deset dnù jednorázovì vypustil a pozmìnil systém výpoètu pøestupných let na komplikovanìj¹í, ale pøesnìj¹í. Kalendáø, který dodnes pou¾íváme, se na jeho památku nazývá gregoriánský, ale mno¾ství lidových zvykù a magických povìr pøedev¹ím na východì Evropy se je¹tì i po staletích vá¾e k dávno nepou¾ívanému kalendáøi juliánskému a pro jejich pochopení musíme oprá¹it leckterou stránku z historie. Zajímavostí je 28. únor, na který letos pøipadne druhá postní nedìle, se nazývá také Pra¾ná podle jednoho dnes ji¾ zapomenutého postního jídla z upra¾ených zrnek obilí.
Výklad karet, Andìlské kontakty
296 202 303
296 202 020
Výklad karet, Práce s kyvadlem, Numerologie
