Konec masopustu znamenal pro na¹e pøedky dùle¾itý pøedìl v bìhu roku. Konèí se období odpoèinku, zábavy a hodování - na jeho místo nastupuje ètyøicetidenní pùst a tì¾ká práce na poli! O masopustu se proto mìlo pracovat co nejménì a povìra øíká, ¾e co si v tomto období èlovìk odpracuje navíc, to pak v létì prole¾í nemocný v posteli. A to pøece nechceme!

Název MASOPUST napovídá, ¾e je èas rozlouèit se na nìkolik týdnù s masem – ale aby nám to nebylo líto, je tady Tuèný ètvrtek (letos 18. února), kdy je podle starých zvykù pøímo povinností najíst se dosyta co mo¾no nejtuènìj¹ího a nejvydatnìj¹ího jídla – zejména vepøového masa a koblih, a poøádnì to zapít pivem! Kdo se v tento den nepøejedl, tomu hrozilo, ¾e mu bude po celý dal¹í rok chybìt síla!


Poslední dny masopustního období musely být nejveselej¹í ze v¹ech! K masopustní nedìli (letos 21.12.), pondìlí a úterý pøed Popeleèní støedou ov¹em neodmyslitelnì patøila nejen bujará zábava, ale i nejrùznìj¹í podivné zvyky!

Plodnost díky medvìdovi

Jedním z nich je pochùzka z medvìdem. Medvìd je maska, která nesmìla chybìt v ¾ádném masopustním prùvodu ma¹kar – symbolizovala toti¾ plodivou sílu! Proto v ka¾dém domì, kde se masky zastavily, mìla místní hospodynì za povinnost zatanèit si s medvìdem, aby tak zajistila plodnost své rodiny a úrodnost polí! Pøi tomto tanci se ¾eny sna¾ily vyskakovat co nejvý¹, aby jim podle povìry vyrostlo vysoké konopí nebo obilí. A aby toho nebylo dost, nìkdy se pro zaji¹tìní plodnosti medvìd dokonce vyválel se ¾enami nebo jejich dcerami v snìhu!

®enám byla kdysi úèast v masopustních prùvodech zapovìzena – to bylo, kdoví proè, výsadou mu¾ù! Mnozí z nich se ov¹em pøi prùvodu pøevlékali do ¾enských ¹atù a vìt¹inou nesmìla mezi nimi chybìt ani krásná „nevìsta“! V masopustní pondìlí zas èasto platilo jiné omezení – toho veèera smìli tanèit jenom ¾enatí mu¾i, a svobodní mládenci mohli akorát tak pøihlí¾et!


Nejveselej¹í bylo úterý, ale jen do úderu pùlnoci – ta toti¾ ohla¹ovala pøíchod Popeleèní neboli „¹karedé“ støedy (17.2.2021) a zaèátek pùstu. K tomu se vá¾e dobøe známý zvyk pochovávání basy. Basa jako symbol muziky, zábavy a tance se obøadnì „pohøbívala“, proto¾e „umøela“ a pro nejbli¾¹í týdny je tedy konec veselosti. Kdo by si i pøesto troufl po pùlnoci tanèit, zpívat nebo bavit se, ten riskoval, ¾e pøivolá do vesnice samotného ïábla! Dal¹í povìra zas øíká, ¾e bìhem pùstu je Zemì tìhotná, proto se po ní nesmí skákat a dupat, abychom ji neru¹ili!