Nejhlub¹í city

Ne nadarmo se o zrozencích ©tíra øíká, ¾e jsou sebedestruktivní. Jejich zvíøecí patron je znám svým jedovatým ¾ahadlem na konci ocásku, kterým se nejen umí úèinnì bránit, ale jím¾ umí v jedné vteøinì zlikvidovat svou vlastní bytost – zasadit sám sobì smrtící úder. Je to tím, ¾e hluboké a introvertní znamení ©tíra pro¾ívá v¹e, radost, lásku i ¾al, velmi vá¹nivì. City a emoce v takové míøe mohou být a¾ znièující. No a co s tím máme spoleèného my ostatní? Pro tento nov, tj. a¾ tøi dny pøed ním a po nìm, Budeme tak trochu ©tíry. Proto je dobré o zvý¹ené senzitivitì tìchto dnù vìdìt. Pro¾ijte intenzivní pøítomnost pocitu ¾ivota a pøítomného okam¾iku. Tento ¹tírovský dar mù¾e nabýt a¾ meditativních kvalit.


Hlas svìdomí

Øíká se, ¾e svìdomí je prstem Bo¾ím v èlovìku. Hlas vesmíru nám øíká jako kompas, kdy jdeme správnou cestou a kdy ne. Zále¾í jen na na¹í ochotì tento intuitivní pocit sly¹et a uvìdomit si jej. Pokud jsme vedeni touhou dìlat vìci správnì, pohybovat se v duchovním svìtle a udr¾et svou du¹i a mysl zdravou, pak instinktivnì nasloucháme svému svìdomí. Není to pøíjemné, kdy¾ pro¾íváme pocit provinìní, ¾e jsme se hrubì utrhli na nìkoho laskavého a blízkého nebo ¾e jsme se vymluvili za nesplnìnou práci pomocí nebetyèných výmyslù. Je pak osvobozující pøiznat sobì i druhým pravdu a pro¾ít si ten pocit katarze. K tomu slou¾í hlas svìdomí, který se v nás bìhem ¹túrovského novu probudí. Pomocí této touhy dosáhnout duchovní svobody mù¾eme ukonèit nezdravé procesy, které si ze strachu pøed pravdou pìstujeme. Tak¾e i tento nov, jak u¾ to za novoluní bývá, nám dává ¹anci zbavit se balastu, který nepotøebujeme, a zaèít znovu a lépe. Podstatné je uvìdomit si, co jsme „zvorali“. Omluva nebo kytièka bude u¾ jen bonusem tohoto vnitøního vítìzství.


Sebetrýznìní

Ka¾dá mince má svùj rub a líc. O líci jsme psali v pøedchozím odstavci. Rubem pøehnaného pocitu viny je sebetrýznìní, které nám do ¾ivota mù¾e ©tír vnést, pokud ho necháme. Ve dnech ¹túrovského novu budeme v¹ichni tak trochu posti¾eni snahou se obviòovat. Tak¾e mìjte nadhled na úvahami typu: Jsem nemo¾ný nebo nemo¾ná, v¹e dìlám ¹patnì, ostatní mi vìøí, ale jen já vím, ¾e jejich oèekávání nesplním, jak by mì mohl mít nìkdo rád, kdy¾ já se rád nemám, k nièemu se nehodím, mnoho svých blízkých jsem zklamal èi zklamala. Pokud se nacházím v dlouhodobém propadu sebeobviòování, pak si musíme uvìdomit, ¾e je to neu¾iteèný rys na¹í povahy èi zátì¾, kterou na nás vlo¾ili rodièe, anebo prostì vliv tohoto novu. My¹lenka tvoøí realitu, a tak nemá smysl vìøit takovým bludùm o sobì. ®ivot je dar a ka¾dý z nás je také darem pro ostatní, vesmír neutvoøil nikoho ¹patnì, ale udìlal nás právì takové, jací máme být. Tyto výkøiky produkuje na¹e mysl, které tøeba pod vlivem novu není právì dobøe. My ale nejsme na¹í myslí, jsme mnohem víc. Jsme napojeni na láskyplné vìdomí Matky Zemì a Otce Vesmíru. Tak¾e pofoukejme na¹i mysl jako odøené koleno a nedávejme jí hlavní slovo v na¹em ¾ivotì.


Na zdraví!

…si mù¾eme pøipít èirou vodou, do které vlo¾íme nabitý krystal køi¹»álu. Pomù¾e nám èistit bolavá místa v mysli. Pokud máme velký problém, je mo¾né, ¾e krystal i praskne. Z toho nebuïte smutní, naopak se radujte, kámen vzal va¹i tíhu na sebe. Neseïte v tomto období na studené zemi, hrozí nachlazení moèového a pohlavního ústrojí. Dr¾te si své tìlo i du¹i jako v teplé bavlnce.

©tírovský nov je jedním z tìch, které nás mohou posunout na novou duchovní kvalitu. Hlídejte si proto mantinely, abyste neubli¾ovali druhým ani sobì nìjakým obviòováním, av¹ak sna¾te se co nejobjektivnìji vidìt chyby, které nechcete vùèi sobì èi druhým opakovat.