Hromovládný Perun

Tento slovanský bùh pøiná¹el del¹í den a více svìtla na radosti ¾ivota i na práci. (V¹ak i dnes se øíká „Na Hromnice o hodinu více“.) Ovce se zaèínaly „bahnit“, co¾ znamená pøivádìt na svìt mladé. Snìhová èi ledová pøikrývka sice je¹tì pøetrvávala, ale ve vzduchu byly znát známky jara a skrz roztáté závìje ra¹ily snì¾enky a bledule. To byly první vlasy a prstíky keltské (pro zmìnu) bohynì Brighid v její dívèí, bìlostné podobì. Kelti i Slovani slavili tento svátek mohutnými ohni, tanci a zpìvem. Èasto také vyrábìli panenky z kukuøièného ¹ustí èi z proutí. Mìly znázoròovat plodivou sílu ¾ivota v podobì miminka. Také podoby jehòat, telat èi housátek se dávaly jako hraèky dìtem èi pekly v podobì tvarovaných placek a koláèkù.

Svíèka Hromnièka

Tato svíce spojovaná se svátkem Hromnic má pùvod v ohòových svátcích starých Slovanù a Keltù. Posvátný oheò mìl spálit v¹echny strasti zimy a oèistit lidi k novému ¾ivotu. Do ohnì se házelo smetí vymetené po zimì ze v¹ech koutù, pálilo se v nìm staré obleèení a ¹ilo se nové. Symbolicky se v nìm také mohly spálit s tímto smetím i lidské høíchy. Av¹ak Slované a Kelti nechápali høíchy tak jako pozdìj¹í køes»ané. Pálili prostì „staré já“ a zaèínali v¹echny vztahy pìknì od nuly a s èistým ¹títem. Staré spory byly zapomenuty a rozvadìní èlenové rodiny nebo sousedé si spolu mohli zazpívat a zatanèit. Hrom byl pro tyto staré národy radostí - ohlásil se tím pøíchod nové síly a zvuk hromu zahánìl zlé duchy. Naopak pro køes»any byl hrom hrozbou, ¾e do domu udeøí blesk a Bùh nás tak potrestá za na¹e høíchy. Svíce proto byla spí¹e symbolem planoucí modlitby, aby Bùh svùj lid u¹etøil. Køes»ané nechávali svíci pøi bohoslu¾bì od knìze po¾ehnat. Také umírajícím lidem s vkládala do sepjatých rukou, aby je vedla a svítila jim na cestu do onoho svìta. Vèelaøi mìli zvyk obejít s hromnièkou tøikrát dokola úly, aby vèelstvo bylo uchránìno od nemocí a nepøíznì poèasí. Sadaøi zase obcházeli se svící své ovocné stromy.



Hromnièní síla

Mo¾ná si vzpomenete, ¾e se dodnes uchoval zvyk pøi zvuku prvního jarního hromu zdvihnout toho, kdo je právì nejblí¾e vás. Za¾ije se s tím spoustu legrace. Pak prý si uchováte sílu po celý rok. No a to je právì tradice pøevzatá od starých národù je¹tì pøed køes»any. Kelti i Slované zvedali pøi prvním zahømìní tì¾ké truhly, nadzdvihávali tì¾ké vozy, házeli balvany nebo zasekávali do døeva èi do zemì velké sekery. Vìøili, ¾e kdy¾ podají velký silový výkon, síla se jich bude s po¾ehnáním bohù dr¾et po celý rok. Jde vlastnì o návrat energie, která je pøes zimu utlumena. O novou ¾ivotní sílu, která pøichází s jarem.

Inspirace starých národù

Nechte se inspirovat Kelty a Slovany. Obleète se do pestrých barev, k jaru patøí svìtle zelená, oran¾ová a ¾lutá. Zpívejte a tanèete s nejbli¾¹ími. Pøi»uknìte si medovinou èi pivem. Obejmete stromy, abyste se stejnì jako ony nalili jarní mízou. Rozdìlejte si oheò na zahradì a spalte smetí a v¹e staré a nepotøebné, abyste zaèali nový ¾ivot bez starých krámù a balastu. Skvìlé je pøipojit i balast duchovní a du¹evní – na papírek si napi¹te, èeho se chcete v tomto roce zbavit a netáhnout s sebou jako pøítì¾. Mohou to být zlozvyky, neoblíbené èinnosti, ba i vztahy. Pak lísteèek s tímto seznamem vhoïte do ohnì. Mo¾ná bude pouèné zamyslet se, co na tento lísteèek opravdu patøí, a co ne. Proto¾e nìkteré nepopulární vìci, napøíklad ¾ehlení èi práce na zahradì, vás mohou uèit trpìlivosti a novým dovednostem, a tak pøijdete na to, ¾e i pøes svou neoblíbenost mají pro vás jistý pøínos.