Dnem nejpøísnìj¹ího pùstu je dne¹ek, Velký pátek, den, kdy je potøeba symbolicky dodr¾ovat smutek nad Je¾í¹ovou smrtí. Podle starých povìr mìly v tento den velkou moc èarodìjnice a zlé síly, proto je potøeba mít se pøed nimi na pozoru. Je zapovìzena velká èást prací – nesmí se hýbat se zemí a dìlat na poli a na zahradì, péct, prát a zametat, ale ani pùjèovat, darovávat a vyná¹et vìci z domu, èi pøijímat dary. V¹echny tyto úkony toti¾ byly pova¾ovány a posvátné a bylo proto potøeba se jim v tento nebezpeèný den vyhnout. Pùjèená vìc by navíc mohla pøinést do domu kletbu! Naopak, Velký pátek se hodí pro rùzné druhy vì¹tìní a pøipomenout bychom si mìli i lidi, kteøí u¾ nejsou mezi námi. Sledujeme, jestli v tento den nespatøíme nìjaké osudové znamení – symbol èi neobvyklou událost pøedpovídající budoucnost! Dìti a mláde¾ chodili v tento den od domu k domu s øehtaèkami koledovat.

Tìsnì pøed Velikonocemi pøichází Bílá sobota. I v tento den bylo zvykem omývat se ráno pro zdraví a krásu pramenitou vodou. Bílá sobota byla èasem pøíprav na samotné Velikonoce, peèení slavnostního peèiva a konèícího pùstu. Uklízelo se a malovaly se vajíèka. Krásnì barevné kraslice jsou symbolem nového ¾ivota a znovuzrození. V dávných èasech se do jejich výzdoby zakomponovávaly magické ochranné symboly, mezi které patøil napøíklad køí¾, spojené spirály, sluneèní kruh, kvìt nebo srdce. Pou¾ívaly se barvy symbolizující ¾ivot – èervená jako krev, zelená jako listí a ¾lutá jako slunce, èasto doplnìné také tajemnou èernou. Vyzkou¹ejte si i vy letos vyzdobit vajíèka o nìco magiètìji!


Bo¾í hod Velikonoèní, neboli Velikonoèní nedìle, je nejvìt¹ím køes»anským svátkem v roce! Bylo zvykem nechat si v tento den posvìtit v kostele slavnostní peèivo, jako je mazanec a beránek, které si pak doma rozdìlili a spoleènì snìdli v¹ichni èlenové rodiny. Na mnoha místech v¹ak bylo nutné vìnovat èást posvìceného peèiva i studni, poli a zahradì – tento tajemný zvyk je pozùstatkem prastarých magických praktik pro pøivolání dobrého a úrodného roku!

Velikonoèní pondìlí je pak, jak jinak, èasem pomlázky neboli mrskaèky. Tímto typickým a mezi nì¾nìj¹í polovièkou lidstva nepøíli¹ oblíbeným zvykem, jeho¾ koøeny sahají a¾ do dávných pohanských dob, se mohou pochlubit jenom Èe¹i a Slováci – jinde ve svìtì ho neznají! Kromì toho, ¾e má ¾enám a dívkám zajistit zdraví a krásu na celý dal¹í rok, se v nìm ukrývá také symbolika plodnosti a sexuality – v nìkterých krajích je zvykem místo mrskání polévat ¾eny vodou, a ta symbolizuje ¾ivot stejnì jako vajíèko, které pak mu¾ za odmìnu dostane! V samotné pomlázce pak mù¾eme najít prvky falického symbolu, tedy podlouhlého útvaru, vzdálenì pøipomínajícího … no, v¾dy» pøece víte co! Tak co dámy, nestojí pøece jenom za to tento neoblíbený zvyk vydr¾et?