V Dickensovì autobiografickém románu David Copperfield øíká postava Copperfielda: „Moje chùva prohlásila, …¾e jsem povolán, abych vídal stra¹idla a duchy!“ Spisovatel mìl skuteènì jako malý chùvu jménem Mary Wellerová, je¾ mìla zálibu v duchaøských historkách a údajnì se vìnovala také spiritismu. Je pravdìpodobné, ¾e toto nadání rozpoznala i mu malého Charlese. Ten si její slova zapamatoval a mnohokrát se pøesvìdèil o jejich pravdì.

S rodinou na vìèné èasy

Dickens byl svìdkem, jak jeho otci roku 1851 vyoperovali bez anestezie ledvinové kameny. Jeho otec brzy na to zemøel. Av¹ak nestihl se za svého ¾ivota se synem úplnì usmíøit, tak¾e ani po smrti nena¹el klid a musel se ze záhrobí vrátit. Proto se jednou v noci spisovatel probudil a vidìl u své postele sedìt otcova ducha. Dokázal s ním rozmlouvat. Potøebovali doøe¹it komplikovaný vztah.

Dickens mìl velmi blízký vztah se svou ¹vagrovou Mary Horthovou, která v¹ak v roce 1837 tragicky zemøela. Pozdìji se svìøil: „Celý rok jsem snil, ¾e je stále se mnou... nìkdy jako duch, jindy jako ¾ivoucí bytost.“ Dokázal nejspí¹e vycítit pøítomnost jejího ducha, který ho nikdy neopustil.



Pøedzvìst o smrti syna

Na Silvestra roku 1863 hrál Dickens se svými dìtmi ¹arády, kdy¾ tu ho uprostøed silvestrovského veselí pøepadla zlá pøedtucha. Bìhem hry toti¾ pou¾ívali kousek èerné látky, který byl pøidìlaný k døevìné tyèince. Tento pøedmìt mu pøipomnìl smuteèní praporec z nedávného pohøbu pøítele a spisovatele Williema Makapeace Thackerayho, který zemøel o ©tìdrém dnu roku 1863.

Dickens èernou látku okam¾itì svinul, ale i pouhý stín døevìné hùlky ho natolik rozru¹oval, ¾e celou stolní hru radìji rozebral a uklidil. Druhého dne jeho syn ve svých dvaadvaceti letech zemøel v indické Kalkatì na výdu» aorty.

Vánoèní koleda a dal¹í duchové

Dickensova tvorba se pøímo hem¾í duchy. Vánoèní koleda bývá dokonce pova¾ována za nejslavnìj¹í duchaøskou povídku v¹ech dob. Není v¹ak jediná, kterou napsal. Je jich nejménì dvacet, vèetnì pìti, které obsahuje román Kronika Pickwikova klubu.

Zejména na sklonku ¾ivota spisovatel trpìl maniodepresivní poruchou osobnosti a èasto nedokázal rozli¹it hranici mezi fikcí a skuteèností. Slavnému kritikovi Georgeovi Henrymu Lewesovi øekl: „V¾dy jsem zøetelnì sly¹el ka¾dé slovo, které moje postavy vyslovili.“ Mìl natolik bujnou fantazii, nebo se síla jeho my¹lenek dokázala a¾ zhmotòovat? To u¾ se dnes nedozvíme.

JAKÝM TALENTEM VÁS OBDAØILY HVÌZDY? Chcete se o sobì dozvìdìt víc? Rád vám na va¹e otázky odpovím! Numerolog Alan! Tel.: 906 701 701 nebo mi po¹lete SMS ve tvaru SMS ALAN na 904 30 44.