Letní slunovrat je víc ne¾ jen astronomický jev. Je to brána mezi svìty. Pøíroda dosahuje svého vrcholu, v¹echno kvete, plodí a záøí. Slunce stojí nejvý¹ na nebi a zùstává tam nejdéle za celý rok. Tento okam¾ik slavily stovky kultur napøíè kontinenty. Vìdìli, ¾e v ten den je závoj mezi svìtem viditelným a neviditelným nejtenèí. ®e svìtlo má moc uzdravovat, promìòovat i probouzet. A ¾e kdy¾ se spojí oheò, voda, srdce a odvaha, mù¾e¹ zmìnit svùj ¾ivot.

Nejdel¹í den roku: Vítej, první letní dny

V sobotu 21. èervna zaèíná léto. Ne kalendáøní, ale skuteèné, astronomické. Slunce vstupuje do Raka – vodního znamení citù, rodiny a návratu k sobì. Je to první letní den. Den, kdy svìtlo vítìzí. Den, který je del¹í ne¾ jakýkoli jiný. A jakmile dosáhne vrcholu, zaène se pomalu krátit. Není to ale dùvod k melancholii. Naopak. Je to èas skliznì, plnosti, radosti. Pøíroda je v maximálním rozkvìtu, tìla nabitá energií a du¹e otevøené v¹emu krásnému.

Jak slunovrat slavili na¹i pøedci: Krvavé rituály i svatební magie

Slované slavili letní slunovrat jako svátek plodnosti, slunce, ohnì a vody. Noc z 21. na 22. èervna patøila staroslovanskému bohu Kupalovi a bohyni Lado. Vìøilo se, ¾e v tuto noc o¾ívají pøírodní bytosti, víly tanèí u vody a kapradí kvete jen jedinkrát za rok – právì v tuhle magickou chvíli. Kdo kvìt kapradiny na¹el, mìl zaji¹tìno ¹tìstí, lásku i poklad. Ale ouha – hlídali ho démoni a jen ten nejsmìlej¹í mohl projít.

Dívky pletly vìnce, zapalovaly je a házely do øeky. Podle toho, jak vìnec plul, vìdìly, odkud pøijde láska. Páry skákaly pøes ohnì – pokud skoèili spolu a nerozdìlil je plamen, èekal je silný vztah. Ale pozor – mnohé noci konèily poèetím, proto¾e svatojánská noc byla pova¾ována za nejplodnìj¹í v roce. A kdo tou¾il po dítìti, mìl zrovna tehdy jednat…

Svatý Jan a ohnì, které pálily høíchy

Køes»anství pozdìji pøetvoøilo pohanské slavnosti na svátek svatého Jana Køtitele – slaví se 24. èervna. Ale pohanské zvyky zùstaly. Tak vznikly slavné svatojánské ohnì. Lidé se kolem nich shroma¾ïovali, zpívali, tanèili, vì¹tili a pálili byliny i pøedmìty symbolizující staré bolesti. Pøeskakování ohnì oèis»ovalo od høíchù, nemocí a zlých sil. Vìøilo se, ¾e kdo pøeskokem nespálí strach, ten si ho ponese celý dal¹í rok.

A to není v¹echno. Tuto noc se sbíraly byliny – devatero kvítí, hlavnì tøezalka, mateøídou¹ka, heømánek a øebøíèek. Mìly prý a¾ stonásobnì silnìj¹í úèinek ne¾ kdykoli jindy. Vì¹tilo se z ohnì, vody i mlhy. A kdo se nebál, ¹el o pùlnoci do lesa hledat víly.

Co o slunovratu nevíte: Tajné tradice a mýty

Vìdìli jste, ¾e v severských zemích se v dobì slunovratu konají hromadné zásnuby a svatby? ®e Stonehenge v Anglii byl postaven pøesnì tak, aby Slunce bìhem slunovratu svítilo skrz hlavní portál? A ¾e v Japonsku se vìøí, ¾e du¹e zemøelých jsou právì v tuto noc nejblí¾ ¾ivým?

Letní slunovrat není jen “hezký den s dlouhým svìtlem”. Je to starodávný energetický portál, kdy se propojuje Zemì, Slunce a na¹e vìdomí. Noc je naplnìná vizemi, sny a probuzením. A kdo se nebojí, mù¾e za¾ít nìco opravdu velkého.

Tip na vlastní rituál slunovratu

1. Brzy ráno pozdrav východ Slunce.
2. Zapal oheò, svíèku nebo aspoò vonnou tyèinku.
3. Napi¹ si, co chce¹ pustit a co pøivolat.
4. Projdi se bosá. Dechuj. Buï tady a teï.
5. Obejmi strom. Napoj se na Zemi.
6. Po¾ehnej sám sobì, svému tìlu, svým cestám.

A hlavnì: slav ¾ivot. Proto¾e o tom letní slunovrat je.