Pokud byste rádi spatøili Kvadrantidy, mìli byste se vydat dále od záøí reflektorù velkomìst. Ideální je pozorování na odlehlej¹ím místì, nìkde v pøírodì. Nad hlavou byste mìli mít jen tmavou oblohu a odkrytý obzor. Myslete na to, ¾e se meteory pozorují nejlépe kolem fáze mìsíce nov. Samozøejmì, ¾e zále¾í na jejich dobì výskytu.

Obloha plná padajících hvìzd na dosah ruky

Na úvod byste mìli vìdìt, ¾e jsou Kvadrantidy aktivní od 1. - 9. ledna. Jejich maximum dosahuje okolo 4. ledna. Jen si pøedstavte, ¾e nad hlavou spatøíte ka¾doroènì nejaktivnìj¹í roj s maximální hodinovou frekvencí okolo 100 meteorù, co¾ je naprosto unikátní pøíle¾itost. Název pøekrásného roje má svou historii v dnes ji¾ neexistujícím souhvìzdí Zedního kvadrantu v oblasti dne¹ního Pastýøe a Draka. Pakli¾e dojde k jeho výskytu bìhem úplòku, je jeho pozorování skuteènì nepøíjemnì ru¹eno. Vysoká poloha nad obzorem brání jasnému vidìní.


Mo¾ná vás zaujme, ¾e je mateøské tìleso roje stále velkou neznámou. Vìdci uva¾ovali, ¾e jde o kometu kometu 96P Machholz. Právì ona se má vrátit ke Slunci v roce 2012. Obíhá Slunce s periodou 5,2 let. Naposledy zde byla v roce 2007. V prosince 2003 se dal sly¹et uznávaný vìdec v oboru meteorù, Peter Jenniskens z NASA Ames Research Center, s my¹lenkou, ¾e jde právì o fragment ji¾ pøes 500 let neexistující komety, který byl tého¾ roku objeven a zaveden do katalogu pod asteroidálním oznaèením C/2003 EH1.

Dráha tìlesa je se Zemí protínána v kolmém úhlu, a to právì zpùsobuje krátkou, leè ú¾asnou aktivitu roje. Lze podotknout, ¾e trvá mezi 28. prosincem a 12. lednem, jeho maximum je silné a ostré pouze nìkolik hodin. Urèitì vás ohromí, ¾e díky gravitaci Jupiteru se proud roje komety od Zemì vzdaluje, tak¾e asi za 1000 let u¾ nebudou Kvadrantidy zpozorovatelné.

Meteory se pohybují relativnì pomalou rychlostí, vstupní rychlost meteoroidù je do zemské atmosféry asi 41 km/hod. Nepravidelné rozlo¾ení proudu roje mù¾e mít zenitovou frekvenci mezi 60 – 200 meteory.