Staøí Øímané umìli slavit!

Ve starovìkém Øímì se konec roku neobe¹el bez poøádné oslavy, která se v mnoha ohledech podobá té dne¹ní. Stejnì jako my si do nového roku pøáli v¹e nejlep¹í. Samozøejmì poøádali velkolepé hostiny, odkud si hosté odná¹eli cukroví symbolicky tvarované do podoby lidí, zvíøat i pøedmìtù ka¾dodenní potøeby, aby jim sladce ubíhal nadcházející rok.

Køes»anská støídmost

Poslední prosincový den zasvìtili køes»ané památce svatoøeèeného pape¾e Silvestra a nebyl pro nì nijak zvlá¹tì významný. Není se èemu divit, a¾ gregoriánský kalendáø v 16. století ustanovil Nový rok s koneènou platností na 1. leden. Do té doby zaèínal rok v jednotlivých evropských zemích rùznì.


Lidová tradice si pøesto cestu na¹la. Na èeském venkovì chodily na Silvestra po vesnicích tzv. „ometaèky“, co¾ byly chudé ¾eny v èerných ¹atech s hlavou zabalenou v bílém ¹átku. Ne¾ ve¹ly do stavení v¾dy tøikrát zaklepaly. Pak potichouèku pøistoupily k plotnì s tøikrát jí ometly, aby v novém roce pìknì høála.

Silvestr v nové dobì

V prùbìhu 19. století se lidé zaèali k silvestrovským oslavám vracet. Ustálil se i jídelníèek v podobì horkého ovaru, krup, køenu a jablek pro zdraví a ¹tìstí. Ani èoèka nesmìla chybìt, to aby se rozmno¾ovaly peníze. Nedílnou souèástí se stal i pøípitek s rodinnou a pøáteli.


Ruku v ruce s oslavami ¹la i øada povìr. Vìøilo se, ¾e co bude èlovìk dìlat na Nový rok se ho bude dr¾et a¾ do konce roku! Ka¾dý proto musel mít v kapse alespoò nìjaký ten peníz, aby se ho zla»áky nepustily. Stejnì jako na ©tìdrý den se nesmìlo vì¹et prádlo, nebo by se hospodynì usou¾ila. Samozøejmì se také vì¹tilo, a to podle pøíchodu prvního hosta. Staøena pøedpovídala mrzutost a hádky, zatímco dítì nebo mladý èlovìk lásku.

Pokud i vy chcete pojistit svoje finance v nadcházejícím roce, urèitì nezapomeòte sníst trochu èoèky a dát si do kapsy nìjakou tu minci. Rozhodnì v¹ak zva¾te, kdo bude letos prvním hostem na silvestrovské oslavì.