Sen, co se mi zdál, byl více ne¾ ¾ivý. Le¾ím na jakémsi nepøíli¹ pohodlném lù¾ku. Místo pol¹táøe mám pod hlavou cosi tvrdého a kulatého. Zvedá mi to ale hlavu natolik, ¾e pohodlnì zírám na to zjevení, co se zhmotnilo vedle mé postele. Egyptská kráska. Neuvìøitelnì pìkná. Kromì pestrobarevného límce z korálkù kolem krku a zlaté bederní rou¹ky na sobì nemìla nic. Byla nahá a ¾ádoucí. Odolat bylo zcela nemo¾né. Tedy v tom snu.

Probudil jsem se a bolela mne hlava. Kamarád uvaøil kafe, ale je¹tì pøed prvním dou¹kem jsme si dali spolu ka¾dý po pùllitru. Vypro¹»ovák pomohl. Mluvili jsme a moc se neposlouchali. Co mne to napadlo nevím. Zkrátka jsem mu popsal svùj skvostný sen. Nepøekvapil ho.

„Hm, zase ta Kleopatra,“ sdìlil naprosto v¹ednì a vìcnì.



Nechápal jsem, co tím myslí. Pobízet ho tøeba nebylo. Rozpovídal se sám. „Tahle kráska se poddá ka¾dému mu¾i, který u nás pøespí. Skoro bych u¾ mìl pøed dveømi obýváku povìsit èervenou lucernu. Èervená¹ se zbyteènì. Mì se také zdála, a i já si dal øíct! Jediný, kdo odolal, byl ¹vagr. Ale doplatil na to. Docela reálnì. Probudil se samá modøina a plno ¹krábancù po celém tìle. Tak se mu pomstila.“

„Co je to za pohádky? Odkud by se u vás vzala?“

Kamarád pokrèil rameny. „Co já vím? Asi za to mù¾e man¾elka a ty její divné pøítelkynì. Nìkteré z nich se prohlásily za média, uspoøádaly spiritistické seance. Koho pøivolaly? Netu¹ím. Onu Kleopatru nebo koho vlastnì? Jisté je jen jedno. Od té doby v obýváku nespíme. Je to k smíchu? My se nesmìjeme!“

* * *

Opatrnì jsem hodil øeè s kamarády. V¹ichni ètyøi nìkdy u Tondy v obýváku pøespali. Kleopatru ve snu potkal ka¾dý z nich. ®ádný se ráno neprobudil s modøinami nebo ¹krábanci.