Velké tajemství

Zdá se, ¾e se ná¹ kousek zemì nemohl rozhodnout, kde se vlastnì na Zemìkouli usadí. Dlouho dával pøednost ji¾nìj¹ím krajùm a tak trochu mìnil pøíslu¹nost k rùzným svìtadílùm. Na obhajobu tìchto pra-Èech je nutno øíci, ¾e takto pøelétavé byly i ostatní pevniny. Nejstar¹í zápis v pomyslném památníku planety Zemì je kontinent, kterému dnes vìdci øíkají Rodinie. Existovala pøed 1300 miliony let. Ta pohltila a pospojovala plno men¹ích svìtadílkù, nebo spí¹e zemských desek, které si jen tak putovaly po zemském povrchu mezi oceány. Jak to vypadalo na Zemi pøed Rodinií, to je velké tajemství, které u¾ nemá nikdo ¹anci odhalit.

Chobotnice na Václaváku

Rodinie si u¾ila svou velikost necelých 600 milionù let, ale pøed 750 miliony lety praskla a svìt se rozdìlil na osm svìtadílù. Mimo jiné také východní a západní Gondwana, z nich¾ se postupnì stala prostì Gondwana. A v ní, jako embryo v bøí¹ku, le¾ely budoucí Èechy. Asi 300 metrù pod hladinou moøe, pìknì pod rovníkem v teplé vodì, koupaly si své dìtské tìlíèko ve slaném oceánu a nechaly si nad sebou plavat – nikoliv snad ryby – ale korý¹e, mu¹le, pl¾e a ml¾e a taky prapodivné hlavono¾ce.


Jen si to pøedstavte: Místo sochy svatého Václava sedìla nìkde pod Národním Muzeem poøádná chobotnice. V Karlínì lilijice se sedmimetrovými bièíky lovily men¹í korý¹e a snily o øece, proto¾e moøe u¾ je nudilo. Mohla by se jmenovat tøeba Vltava, viïte? Mo¾ná ¾e tam, kde je dnes Pra¾ský hrad, vytáhl na malý pahorek své tì¾ké tìlo krokodýl, tak bychom ho nazvali dnes, ale jak sám sobì øíkal, to vìdìl jen on.

Velké øádìní probíhalo v místì, kde je dne¹ní Praha 5 a Prokopské údolí navazující na vápencové vrásnìní moravského krasu! Kde se asi vzal v¹echen ten vápenec, který zde dodnes tì¾íme? Pøece z tìlíèek v¹ech moøských fe¹ákù, kteøí tu v mìlkém moøi vyhøívali své pùvaby. A aby toho nebylo málo, právì v tomto místì vyvøela pod hladinou moøe sopka, nebyl to kopeèek, ale spí¹ puklina nìkolik kilometrù dlouhá! Z ní se hrnula láva, ve vodì hned tuhla a vytvoøila pod moøem pohoøí dnes známé jako Hemrovy skály. Tam se to pìknì vyhøívalo a mno¾ilo! Vznikla zde úplná polévka ¾ivota, proto¾e dno moøe se nacházelo díky ztuhlé lávì tøeba jen 50 metrù pod hladinou, voda tu byla pìknì teplouèká a sluneèní paprsky povzbuzovaly k plození a mno¾ení.


Zemské puzzlíky

Jisté je, ¾e zemské desky byly spojené, proto¾e docházelo k migraci tìchto tvorù a vyskytovaly se v mírných mutacích skoro na v¹ech svìtadílech. To je nejvìt¹í a pádný dùkaz, ¾e dílky svìta byly spojené v jeden supersvìtadíl – a ne jednou!

Dal¹ím spojením v¹ech zemských desek a pøilehlé drobotiny byla Pangea. A z ní u¾ se od¹típly svìtadíly skoro stejnì, jak je známe. Jen si je vystøíhnìte z papíru a poskládejte k sobì jako puzzle! Vidíte, jak Afrika pøiléhá k Evropì, jak Ji¾ní Amerika pìknì sedí svým zadeèkem v klínì Afriky? Jak Austrálie pasovala k jihovýchodní Asii a dokonce, jak se k ni zespoda tulila Antarktida? Je¹tì ne¾ se Pangea obìtovala a provedla vývojem vynucené harakiri, rozjela se se v¹emi zemskými deskami na sever, nad rovník. A tak se budoucí Evropa vylíhla na Severní polokouli. I se v¹emi zkamenìlými trilobity a dal¹ími obyvateli moøe. To je dobøe, proto¾e co by jinak pan Barrand objevoval?

A co myslíte, skonèilo to v¹echno a dne¹ní stav svìta je úspì¹ný final, dokonèené umìlecké dílo? I kdepak! Ono se to, pøátelé drazí, poøád v¹echno hýbe. Tak zas nìkdy na rovníku ahoj.