Perun s vámi!

Franti¹ek Ringo Èech by jistì s tímto pozdravem souhlasil, nebo» ho pou¾il ve své slavné komedii Dívèí válka. Kdyby vìdìl to, co se právì nyní o Hromnicích dozvíte vy, jistì by ka¾dé Hromnice poøádal obnovenou premiéru! Perun se toti¾ ka¾dý rok budil na druhé novoluní po svátku Kraèun (kolem 2. února) ze zimního spánku a pøispìchal se svým hromovládným kyjem na pomoc slovanskému Svaro¾icovi, aby spoleènì svrhli bohy zimy a zla a nastolili èas ¾ivota a slunce.

Svátek trval ve slovanském i keltském podání tøi dny a Hromnice byly právì uprostøed. I kdy¾ se to podle pohledu z okna nezdá, Hromnice jsou prvním svátkem jara.

Posvátné rituály

V keltských i slovanských zvyklostech slavili svátek Hromnic podobnì. Po¾ehnávaly se svíce, kterými se lidé bìhem roku chránili pøed úderem blesku a také je dávali do rukou svým mrtvým bìhem pohøebních obøadù, aby svíce zahnaly zlé duchy a zesnulí mohli odejít v míru do bla¾ených plání.


Nejen svíce se ¾ehnaly, ale také studánky a vodní zdroje vùbec, aby bylo po celý rok dost vody pro lidi, dobytek i pole a aby voda léèila svou magickou silou v¹echny nemoci. Jistì v tom poznáváte køes»anský zvyk svìcení svící hromnièek a procesí, která chodila ¾ehnat studánkám. Nìkteré zvyklosti jsou prostì vìèné. Nejspí¹ proto, ¾e na nich nìco je!

Kdy má svátek Bouchaè?

A proè se Hromnice jmenují podle hromu? Slovo „práti“ znamenalo ve staré slovan¹tinì bouchati, hromovati a Perun byl tedy skuteèný „Bouchaè“. Z pùvodního Perunova svátku se jazykovým vývojem staly Hromnice, co¾ je vlastnì to samé. A jak to mìli Keltové? Staøí Keltové na britských ostrovech, kam se uchýlili a kde u¾ zùstali, pøiøkli zhruba ve stejné dobì jako Slované u nás tento svátek jedné z nejvìt¹ích bohyò, trojjediné Brighidì. Ta se v mytologii vyskytovala jako èistá dívka, vì¹tkynì, pak i jako matka a patronka kováøù, a také jako baba, symbol moudrosti a smrti. Co má taková Brighid spoleèného s hromovládným Perunem? No, to bouchání jí zùstalo, proè by jinak byla patronkou kováøù?


Kdo nebouchá, není Èech!

Jak se slavily Hromnice? Samozøejmì, ¾e staøí Slované dìlali posvátné ohnì. Samozøejmì ¹li na Hromnice vyorat první brázdu, aby Zemì vìdìla, ¾e zima je pora¾ena. Samozøejmì tanèili a pili. Ale co dìlali nejvíc? Pomáhali Perunovi hromovat!

Na dvorku za»ali sekyrku do zemì (Perun mìl kromì kyje toti¾ i sekyru), ¾eny bouchaly smetákem nebo hrábìmi do podlahy, vaøeèkami do hrncù, mu¾i zabìhli i do lesa zabouchat kladivem do posvátné skály nebo do starých stromù. Nejradìji do dubù, proto¾e to byly Perunovy stromy. Ka¾dý prostì tøískal v¹ím, co mìl po ruce.

Vìøili, ¾e pomáhají Perunovi a Svaro¾icovi pøemoci duchy temnoty. Kromì toho zvedali tì¾ké vìci, èím tì¾¹í, tím lépe. Na dvoøe klidnì zvedli vùz, chlapi byli ochotní zvednout i vykrmené prase nebo celou svou rodinu – ¾enu a v¹echny dìti. To proto, ¾e Perun dával sílu a ta pak vydr¾ela po celý rok. Poznáváte dosud trvající zvyk pøi prvním hromu zvednout nìco tì¾kého? Ano, tak to pocta Perunovi, která trvá do dne¹ních èasù. Na Hromnice si tedy pus»te nìjakou oblíbenou píseò a zabouchejte si do rytmu, mù¾ete pøitom i tanèit, to by se Perunovi líbilo. A mù¾ete se doma zvednout navzájem, a kdy¾ u¾ v tom budete, nepou¹tìjte se z objetí.