Jsme buï mocní, nebo ne-mocní

Nemoc znamená, ¾e nemáte moc nad svým ¾ivotem. Skuteèná pøíèina nemoci bývá zpravidla ve va¹ich my¹lenkách a va¹em emocionálním pro¾ívání. Dobrá zpráva je, ¾e své my¹lenky mù¾ete øídit. Tvoøíte si jimi svùj ¾ivot. Dávejte si tedy pozor na to, co si tvoøíte. Není to nìco, co pøipluje odnìkud z venku. My¹lenky jsou va¹e a máte moc je kdykoliv zmìnit.

Jak zasejete, tak sklidíte. My¹lenka je afirmace. Znamená to, ¾e pozitivní mysl pøivádí zdraví a ¹tìstí, negativní pøivádí nemoci. Z my¹lenek vznikají emoce. Základem nemoci jsou negativní emoce. Dají se shrnout do tøí základních skupin: zlost, smutek a strach. Kdy¾ je v sobì nosíte léta, zpùsobí zdravotní potí¾e.

Naslouchejte svému tìlu

Kdy¾ jste negativní, buòky va¹eho tìla jsou v nepøátelském prostøedí. Kdy¾ ¾ijete zdravì a jste dobøe naladìni, tìlo je bez problémù. Buòkám se ve zdravém a radostném prostøedí daøí. Naopak nevyøe¹ené vnitøní napìtí ubírá ¾ivotní energii. S¾írá va¹i mysl a pak napadne i tìlo.


Nemoc vám umo¾ní uvìdomit si, ¾e se vám nìèeho nedostává, ¾e nepro¾íváte to, èím ve své podstatì jste. Dostáváte poselství. Nemoc je stav léèení, vede vás do hloubavého klidu a ukazuje smìr. Otázka „K èemu to je?“ vás staví na nohy a dává smysl va¹emu dal¹ímu konání. Chcete-li se uzdravit, musíte uznat trojjedinost tìla, du¹e a jeho duchovní souèásti.

Nemoc jako zpráva

Pøedstavte si, ¾e projevy nemoci jsou poslové, kteøí se vám sna¾í nìco sdìlit. Nìco nesmírnì dùle¾itého o va¹em ¾ivotì. Nìco jste nevnímali, opominuli, nepro¾ívali tak, jak to skuteènì cítíte. Pokud sami sobì l¾ete, stejnì se neobelstíte. Nìkde se to projeví. Du¹e, kterou neposloucháte, promluví skrze tìlo. Kdo nesly¹í jemné informace, potøebuje je pro¾ít ve hmotì, aby je vzal na vìdomí a uvìøil jim. Nemoc vás zastaví.

Musíte se zklidnit. Natolik, abyste zaèali vnímat sami sebe a naslouchat svému nitru. Je to výzva k zastavení a k nabrání sil. Nutí k zamy¹lení nad dosavadním ¾ivotem, nad smìrem, kterým se z vlastní volby v ¾ivotì ubíráte. Nemoc jasnì ukazuje na to, ¾e máte nìco ve svém ¾ivotì zmìnit. Slou¾í vám tak dlouho, dokud vám nepomù¾e nalézt cestu k té zmìnì. Smyslem nemoci je tedy posílit vás na duchovní úrovni. Ka¾dé takové zdánlivé zlo je nám dáno pro vy¹¹í cíl, kterým není nic men¹ího, ne¾ uzdravení du¹e.


Tìlo je odrazem toho, co se dìje v nitru èlovìka. Proè se tedy øíká, ¾e nìkteré nemoci jsou dìdièné? Proto¾e pøebíráme pøesvìdèení, postoje a chování svých rodièù a pøedkù. Pro¾itky vìt¹inou z raného dìtství. V¾dy je potøeba øe¹it pravou pøíèinu.

Pøíèinami bývají neklid du¹e, nedostatek pocitu bezpeèí, nadmìrná cti¾ádost, potlaèování sebe sama následkem sebehodnocení, pøetì¾ování a pocity viny. Dal¹í pøíèinou tì¾kých onemocnìní orgánù je nedostatek vitální síly v tìle z trvalého trápení, strádání èi nenaplnìné touhy.

Sebeláska

Sebeláska zní spoustì lidí jako sebechvála. A „sebechvála smrdí“. Sebeláska ale znamená, ¾e se pøijmete takoví, jací jste. Nemoc vás láskyplnì vede k podstatì toho, kým jste, proto, abyste to pochopili, pøijali a zrealizovali.

Nemohoucnost pøiná¹í situace k získání zku¹enosti, k ní¾ ve stavu zdraví nikdy nedojdete. Vede k novým náhledùm na ¾ivot. Na cestì do nitra se otevíráme porozumìní pøíèinì nemoci a svému ¾ivotnímu úkolu. Uzdravte svou du¹i a uzdravíte zároveò i své tìlo.