Nebojácná královna

„V¹ichni ¹véd¹tí králové jsou na duchy zvyklí,“ øekla s úsmìvem. „Duchové jsou velmi milí. Nedìsí nás to. Nìkdy pøijïte a projdìte se v noci po chodbách. Je to vzru¹ující.“ Kdo by asi mohl v tìchto zdech stra¹it? Novináøùm královna naznaèila, ¾e mezi její rodinou a duchy je jistá spøíznìnost a ¾e jsou v¹em obyvatelùm naklonìni. Drottninglomský zámek je nazývám Versailles severu a stojí na ostrovì Lovön v jezeøe Malar. Místo jako pøedurèené pro tajemná zjevení! Stavba byla zahájena roku 1681. V zámeckém parku se symetrickými zrcadlovými architektonickými prvky se nacházejí manýristické sochy od Adriana de Vries z Vald¹tejnské zahrady na Malé Stranì v Praze, které si odvezli ©védové jako váleènou koøist. (V této slavné zahradì v Praze dnes stojí pouhé kopie.) Jedním z duchù má být údajnì jedna z královen, Hedvig Eleonora, vdova po Karlu X. Gustavovi, která dala pøíkaz vystavìt tento zámek namísto staré budovy. Je to zøejmì jediný duch, který nenále¾í do dne¹ní panovnické rodiny.

Rodina duchù

Kdo jsou nebo byli dal¹í duchové, kteøí se zde královské rodinì zjevují? Zcela jistì zakladatelé jejich dynastie Bernadotte. Jejich rod má zajímavou a sympatickou historii. V roce 1809 musel abdikovat tehdej¹í ¹védský král Gustav IV. Adolf kvùli probíhající evropské revoluci. Hledal se nový král a nebylo to nijak snadné. ©védové oslovili zcela neobvykle cizince, a je¹tì k tomu neurozeného. Byl jím slavný napoleonský generál Jean Baptiste Bernadotte. Proslavil se i tím, ¾e na poèátku své vojenské kariéry mìl velký konflikt s Napoleonem, který svévolnì opustil francouzskou armádu v Egyptì a tajnì se vrátil do Francie.



Bernadotte jej dle vojenských pravidel za dezerci mohl nechat popravit, ale neuèinil tak. Prozatimní regent Karel XIII. Bernadotteho jmenoval následníkem trùnu. V¹e probìhlo bez zbyteèných cirátù a naprosto jednodu¹e. ©védové Bernadotteho opravdu chtìli, nebo» se proslavil v mnoha bitvách a byl známý svou neohro¾eností a pevným charakterem. Také jeho man¾elka Désirée Clary byla sice pouhou dcerou kupce, ale byla známa svou jemností a vkusem. Vztah Désirée, bývalé snoubenky samotného Napoleona Bonaparta, s generálem byl komplikovaný a byl zpracován v beletrii i filmech. Bernadotte pøijal královské jméno Karel IV. Johan a zalo¾il dynastii panovníkù, která sedí na ¹védském trùnì dodnes a nese pùvodní rodové jméno. Mù¾eme se tedy divit, ¾e se duchové svým královským potomkùm stále zjevují, bdí nad nimi a chrání je?

Spory s Napoleonem

V dobì, kdy byl Bernadotte francouzským ministrem války, Napoleon Bonaparte teprve zaèínal svou kariéru. První spor jsme ji¾ zmínili a byl velice záva¾ný, mohl stát pøí¹tího císaøe krk. ©patný vztah tìchto dvou velkých vojevùdcù se prý datuje z let 1794 a¾ 1796, kdy byla Désirée Clary, pozdìj¹í ¹védská královna, pouhou dcerou obchodníka s hedvábím a byla také Napoleonovou snoubenkou. Její sestra Julie se toti¾ vdala za Napoleonova bratra Josefa, tak¾e se znali a byli vzdálenì spøíznìni. Napoleon si výhlédl Désirée nejen pro její krásu, ale také pro její vydatné vìno, s jeho¾ pomocí se chtìl dostat na politické výsluní. Rodina Clary v¹ak prohlásila, ¾e jeden Bonaparte v rodinì je a¾ dost. Zasnoubili Désirée s generálem Bernadottem.


Désiréé mìla velký smutek, proto¾e byla do Napoleona zamilovaná. Pozdìji v¹ak ocenila pevný charakter a zároveò i citlivost svého man¾ela a ocenila jej velkou láskou. S je¹itným a cti¾ádostivým Napoleonem by takového vztahu nedosáhla. V pozdìj¹í kariéøe obou pánù se mocenské úlohy vymìnily, Napoleon se stal vládcem Francie a neustále na Bernadotteho ¾árlil kvùli své minulé neúspì¹né lovestory i kvùli vojenským úspìchùm.

A» ¾ijí duchové!

Roku 1860 se královna Desideria, jak si øíkala na trùnì, po návratu z divadla, kde zhlédla hru ®ivot je sen (název by se hodil pro její ¾ivotní pøíbìh) spadla ze schodi¹tì paláce a zemøela. Dne¹ní královská rodina tvrdí, ¾e v jednom z duchù jasnì poznává právì svou zakladatelku, ¾enu generála Bernadotteho, Désirée. Dal¹ím zjevením je prý její man¾el, sám král Karel IV. Johan. Prý rád kontaktuje své potomky, ale také se sna¾í usmíøit vztah mezi ním a jeho man¾elkou Desiderií. Po svém nástupu na trùn ji toti¾ ponechal dlouho ve Francii, kde mìla vztah s kní¾etem Armandem Emmanulem Plessis de Richelieu. Jejich vztah trval asi 2 roky. Králov¹tí man¾elé spolu sice pozdìji ¾ili ve vzájemné shodì, ale to, ¾e Bernadotte opustil svou ¾enu kvùli povinnostem a také její mimoman¾elský vztah, to v¹e bylo po léta zdrojem výèitek a oboustranného pocitu køivdy. Královna pak zemøela velmi náhle ji¾ zmínìným pádem ze schodù. Jejich vztah tedy nestihl dojít dokonalého usmíøení. Snad to, ¾e duchové pøedkù vidí ve zdech paláce dne¹ní královskou rodinu plnou lásky a harmonických vztahù, jim pomù¾e získat mír a klid. Mo¾ná se v¹ak zjevují prostì proto, ¾e jsou zvìdaví, jak jejich rodina ¾ije.