Èernoèerná tma

O jedné z nejvìt¹ích záhad dvou minulých století mnoho lidí neví. Pøitom zatmìní, jaké nastalo tehdy v kvìtnu 1780, je dost pravdìpodobnì jedinou událostí svého druhu. Den zaèal obyèejnì. Rozednilo se, lidé se pustili do jarních prací a v¹echno se zdálo normální. U¾ od rána ale slunce vypadalo trochu jinak. Mìlo podivnì za¾loutnlou barvu a vzduch se zdál nezvykle tì¾ký. Kolem desáté dopoledne slunko navíc zaèalo postupnì tmavnout a do¹lo to a¾ do fáze, kdy zmizelo úplnì. Na svìt se vrátila noc.

Nemusíte moc hledat, abyste na¹li i záznamy oèitých svìdkù, za øad obyèejných lidí i elity. Sám George Washington má ve svých denících poznámku o dni tak temném, jako kdyby nastal soudný den.

V nejrùznìj¹ích zdrojích jsou zkazky o kvìtinách znovu zavírajících své kvìty, opìt se probouzejících noèních zvíøatech, zatímco ta denní uléhají. Kromì tmy tedy nastalo i noèní ticho, ru¹ené jen obèasným kvákáním ¾ab.



Nechybí ani snahy popsat, jak moc intenzivní tma byla a ¾e se nejedná o nìjaké ¹álení smyslù. Asi nejznámìj¹í je: „List bílého papíru na vzdálenost pár centimetrù byl viditelný stejnì jako èerný samet.“

Zatmìní slunce nebo konec svìta?

Toto zatmìní trvalo celý „den“ a¾ do noci, na nìkterých místech a¾ do té následující. Slunce se sice krátce ukázalo pøed klasickým setmìním, stále ale vypadalo jako zakryto èernými mraky. Velmi rychle také zapadlo a znovu se vrátila tma, tentokrát u¾ noèní. Harvardský chirurg Samuel Tenney ji ve svém dopise popsal jako: „Nemohla být úplnìj¹í, ani kdyby byla zakryta v¹echna svìtla vesmíru neproniknutelným stínem.“ Elektøina byla je¹tì daleko, a proto¾e nebyly vidìt ani hvìzdy, zní popisy opravdu dìsivì.

Kdy¾ se druhou noc koneènì ukázal i mìsíc v úplòku, mìl kolem sebe „kruh rudý jako krev“. Stejnì jako slunko navíc nesvítil tolik, jako obvykle. Byl temnìj¹í a ukázalo se velmi málo hvìzd. A¾ tøetí den se slunce vrátilo v plné síle a v noci byl mìsíc zase bílý, bez dìsivého rudého kruhu. Biblický soudný den nenastal, vìèné zatmìní také ne. Lidé se pomalu uklidòovali a zaèali vracet k normálnímu ¾ivotu.



Vysvìtlit záhadu trvalo pøes 200 let

I tak záhada vydr¾ela nejen ojedinìlá, ale také nevysvìtlená a¾ do roku 2008. Tehdy vìdci koneènì rozptýlili dohady, které se událost pokou¹eli vysvìtlit. Od bouøky a¾ po sopeènou erupci. V prùbìhu let byla jedna teorie za druhou vyvracena, i kdy¾ výbuch sopky se pøiblí¾il asi nejvíce.

Za v¹echno mohl lesní po¾ár, vypuknutý na sever od Nové Anglie, v Kanadì. Bìsnící ¾ivel spálil v mnohem zalesnìnìj¹ím území celé hektary lesního porostu. Dým, který se z nìj zvedl, byl tak hustý, ¾e doslova zakryl slunce.

Soudného dne jsme se tedy obávat nemuseli. Otázka je, jestli Temný den nebyl varováním, co své planetì mù¾eme zpùsobit.

ZASADIL VÁM ®IVOT TÌ®KÉ RÁNY? Nevíte, jak dál? Jsem tu, abych vám poradila! Zavolejte mi! Kartáøka Helga - èekám na tel.: 906 701 701 nebo mi po¹lete SMS ve tvaru SMS HELGA na 904 30 44.