Den otevírání studánek budeme slavit 31.5. Je to dlouhovìká obnovená tradice, kdy dívky obcházely studánky v ¹irokém okolí, èistily je a modlily se za èistou vodu hudbou a tancem.

Lidé také tímto svátkem vítali jaro. Probíhalo to tak, ¾e lidé z vesnice se vypravili ke studánce ve svém okolí. Tam dìti okolo svojí královny zazpívaly a zatancovaly. Královna potom sebrala hrst loòského listí a hodila jej za sebe. Tím zahánìla zlé nemoci. Poté zaèalo samotné èi¹tìní studánky.
Dnes se starají o studánky ochránci pøírody.

Døíve si lidé studánek opravdu vá¾ili, proto¾e to byl jejich jediný zdroj vody. Jen¾e pak pøi¹ly studny a vodovodní kohoutky a studánky pustly a zaèalo jich ubývat. Na¹tìstí v poslední dobì se na¹lo pár nad¹encù, kteøí chtìjí stav studánek zlep¹it. A tìch pomalu, ale jistì pøibývá.



Nemù¾eme si nepøipomenout skladatele Bohuslava Martinù a jeho „Otvírání studánek“, které vzniklo v obci Tøi studnì, na kterou mìl Martinù nezapomenutelné vzpomínky. „Otevírání studánek“ je kantáta, co¾ je rozsáhlej¹í dílo, zpravidla pro sóla, sbor a orchestr. Toto dílo trvá 20 minut. V roce 1938 nav¹tívil Bohuslav Martinù vesnici Tøi studnì na Moravì, kde strávil celý mìsíc. Básník Miloslav Bure¹, kdy¾ vidìl tradici otvírání studánek, napsal báseò „Píseò o studánce Rubínce“ a Bohuslav Martinù ji zhudebnil.

A na závìr bychom si mìli øíci, jak mù¾eme studánkám pomoci. Nejprve bychom mìli získat souhlas majitele pozemku, ¾e mù¾eme do tohoto kousku pøírody zasahovat. Potom vybereme bahno, odstraníme staré nánosy a nezapomeneme vyèistit okolí. Vyèistíme také odtok studánky, potom si u¾ voda poradí sama. Kolem studánky mù¾eme polo¾it kameny, èím¾ zabráníme, aby ji bahno znovu ucpalo. Musíme ji ale poté èistit pravidelnì, aby se nezaná¹ela.