Èarodìjnictví èili èarodìjství je vlastnì souhrn nadpøirozených sil, které se objevují snad ve v¹ech svìtových kulturách, ale mají odli¹nou podobu. Tyto praktiky jsou pøisuzovány vìt¹inou ¾enám. Mo¾ná jste nevìdìli, ¾e èarodìjové a èarodìjky praktikují pozitivní èarodìjnictví a negativní energii vyu¾ívají èernoknì¾níci a èarodìjnice. Snad ka¾dý ví, ¾e se jedná o uhranutí, kletby, milostnou magii i vì¹tìní. Je obecnì známo, ¾e byly síly tìchto intelektuálních bytostí nadsazovány a v ranì novovìké Evropì vedly k jejich pronásledování a upalování.

Mocné divo¾enky v antice

V antickém Øecku se lidé domnívali, ¾e jsou èarodìjnice ¾eny krásné, mocné a milé, ale také zlovìstné a sexuálnì nenasytné. U¾ tenkrát byly pronásledovány. Nejslavnìj¹í èarodìjnicí byla bohynì Hekaté, o ní¾ se øíkalo, ¾e umí z oblohy stáhnout mìsíc. K dal¹ím patøily, Kirké èi kolchidská princezna Médeia. Obì prý umìly kouzlit. V Øímì takovéto ¾eny lapili a pova¾ovali je za hrozbu. Za moci císaøe Diokleciána bylo èarodìjnictví trestáno upálením.


HLEDÁTE NÌKOHO, KDO SE NEBOJÍ ØÍCT VÁM PRAVDU? Mé magické schopnosti znají va¹i budoucnost! Tel. 906 701 701. Èarodìjka Hekaté



Slované a jejich knì¾ky

Vikingové provozovali magii seidr, kterou se zabývaly pøedev¹ím ¾eny, a to v noci. Tyto ¾eny, valy èi völvy, byly ne¹kodné stejnì jako jejich èáry. Øíkalo se, ¾e ve tmì osedlaly divoká zvíøata a jezdily na své snìmy. Nejvýznamnìj¹í bohyní byla Freya. Negativní magie se u Slovanù jmenovala koldun. V roce 1071 byly v Rostovì naøèeny dvìma kouzelníky z neúrody èarodìjnice, co¾ vedlo k úmrtí mnoha ¾en.

Co køes»anská Evropa?

Na sklonku køes»anství v Evropì bylo èarodìjnictví démonické, a proto trestané. Byli popravováni také nevhodní knì¾í. První zmínka o sletu èarodìjnic je z 11. století. Popsal ho biskup Burchard z Wormsu. Jednalo se o ¾eny uctívající bohyni Dianu. Prý v noci opustily své tìlo a vyrazily na setkání. Bìhem 13. století bylo èarodìjnictví trestáno upálením. Ve Francii se zaèalo øíkat noèním sletùm sabat, psalo se 14. století. Domnívali se, ¾e èarodìjnice obcovaly s ïáblem. V dal¹ím století v¹e zesílilo a pape¾ povìøil Svatou inkvizici rozpoznáváním a muèením èarodìjnic. Bìhem 16. – 17. století bylo ve Skotsku, ©výcarsku a nìmecky mluvících zemích nejvíce èarodìjnic. V 18. století se trápení s èarodìjnice dostalo i do Ameriky. Snad ka¾dý sly¹el o procesech ve mìstì Salem. Poslední poprava se konala v roce 1782. Lze hovoøit o cílovém èíslu popravených obìtí 40 000 – 100 000. V 19. století se zaèala praktikovat lidová magie, ¹arlatánství.

Babizny stra¹ily dìti i dospìlé. Nièily je noèními mùrami. Èlovìk mìl pocit, ¾e se ve spánku dusí. Dokonce prý dokázaly prolézt klíèovou dírkou a nejvíce mìly spadeno na novorozeòata.

Zjistìte, na co se mù¾ete tì¹it v roce 2018 v oblasti va¹ich financí, práce, zdraví, rodiny a lásky! Staèí vytáhnout va¹ich 5 karet z pohodlí domova, vzápìtí získáte a¾ osmistranný podrobný výklad va¹í budoucnosti od profesionální kartáøky. Nechte tarotové karty, aby byly va¹ím vìrným a oddaným pøítelem, na kterého se mù¾ete v¾dy obrátit.

V Anglii se obávali je¾ibaby Èerná Annis, jednooké lido¾routky s modrou kù¾í, dlouhými zuby a ¾eleznými spáry. Bydlela ve skále a z vysokého dubu vyhlí¾ela své obìti. Potom je se¾rala.

Ve Skotsku se mluví o Bouøkové je¾ibabì s modrým oblièejem a jedním okem. Vlasy bílé barvy podobající se zakrouceným vìtvím a kostkované roztrhané ¹aty byly dal¹ími znameními. Údajnì mìla i kouzelnou hùl.

Pálení èarodìjnic – lidový svátek v objetí ohnì

V pøedveèer prvního kvìtna se slaví filipojakubská noc, je¾ je spjata s pálením ohòù a vírou v èarodìjnice. Mo¾ná ji znáte pod pojmem Valpur¾ina noc, tak se zvyklosti øíká v nìmecky mluvících zemích a Skandinávii. V gaelské historii lze hovoøit o obdobném procesu, který je známý pod svátkem Beltain.

V Èeské republice se objevilo pálení èarodìjnic a¾ díky vlivu nìmeckých státù a od první poloviny 19. století a bìhem druhé svìtové války, a dokonce i v období komunismu byl zakazován. Z toho je jasné, ¾e filipojakubská noc na vìt¹inì míst na¹í vlasti zanikla. Zapalování ohòù na kopcích, vr¹ích a pastvinách v pøedveèer prvního máje je skvìle popsáno v knize Babièka od Bo¾eny Nìmcové. Lidé pøeskakují ohnivé jazyky a tancují. Nìkde se zase upaluje loutka symbolizující èarodìjnici. Právì v tuto noc jsou neviditelné babizny v¹ude pøítomny a slétají se z rùzných koutù. Silné plameny jsou pro èlovìka oèistné a ochranné, je nutné pálit jen døevo. Je zajímavé, pokud ¾ena poène v tuto noc miminko, bude její potomek celý ¾ivot ¹»astný a spokojený.