Zastánci tohoto názoru se shodují v tom, ¾e nová bytost si na minulý ¾ivot nepamatuje a pokud ano, pak jen za zvlá¹tních okolností, anebo v nejútlej¹ím dìtství.

Sotva ètyøletou Karlièku mìli v¹ichni rádi. Bystrá holèièka se pøitom nijak zvlá¹» neli¹ila od svých kamarádù ze ¹kolky. Mo¾ná byla jen trochu rozumovì dál, ne¾ ji pøedepisoval vìk. A také vynikala bujnou fantazií. Milovala pohádky, sama rozvíjela jejich dìj, bavila tím nejen tety ve ¹kolce, ale doma i rodièe.

Zima toho roku, kdy se odehrál tento pøíbìh, byla nejstudenìj¹í za nìkolik pøedcházejících let. Stì¾ovali si na ni v¹ichni. Stala se hlavním tématem rozhovorù. Do komentování dìní za dveømi domù, byly zavleèeny i dìti. Hlavnì proto, ¾e jak rodièe, tak i vychovatelky ve ¹kolce dùslednì dbali na poøádné dìtské obleèení.

„Kam sis dala rukavice?“ zeptala se Karlièky jedna z tet pøedtím, ne¾ vyrazili na zasnì¾enou zahradu.
„Ruèièky mne nezebou,“ odpovìdìla dívenka a jen tak pod nos dodala, ¾e tohle není ¾ádná zima. Vychovatelka ji ale sly¹ela a namítla, ¾e venku jsou tøi pod nulou, tedy mrzne a bez rukavic ji ven nepustí. Karlièka si je tedy neochotnì natáhla, ale stála si na svém, kdy¾ zopakovala, ¾e tohle ¾ádná zima není a ¾e s tou, kterou za¾ila ona sama, se srovnat nedá. Vychovatelka to pustila z hlavy, na podivnou repliku malé cácorky si vzpomnìla a¾ se vrátili zvenku do herny a vidìla ji, jak sedí na ¾idlièce a nad nìèím usilovnì pøemý¹lí.



Malá brebta vypráví

„Jak jsi to myslela s tím, ¾e jsi za¾ila vìt¹í zimu? Nìkde s rodièi na horách?“ zeptala se holèièky.
„Ne, to bylo døív. Mìla jsem jinou maminku i tatínka. Bylo to dávno,“ odpovìdìla Karlièka zamy¹lenì a na èele se ji objevily vrásky od dávných vzpomínek.
„Ty jsi ale brebta a krásnì si vymý¹lí¹,“ zasmála se vychovatelka.
„Nevymý¹lím si! Já opravdu tu stra¹nou zimu za¾ila,“ stála si na svém dívenka. „Tehdy jsme nebydleli v Praze, ale nìkde na venkovì. Topili jsme v kamnech døívím. Na takovou zimu, která v tom roce udeøila, ho ale bylo málo. Muselo se s ním ¹etøit. Kdo to neudìlal, dopadl ¹patnì. Jako pan Potùèek, co bydlel na samotì za lesíkem. Toho na¹li ve svìtnici zmrzlého na kost, vypadal jako rampouch...“

U¾aslá vychovatelka nebyla schopná slova. Nejdøív nad fantazií ètyøletého dìvèete, potom nad fakty, kterými ji Karlièka zahrnula. Z vyprávìní holèièky se dozvìdìla doslova omraèující vìci. Mìlo k nim dojít oné zimy, kdy u Èeských Budìjovic namìøili 42,2 stupnì pod nulou! V tom roce zamrzla Vltava v Praze do hloubky jednoho metru a rybníky promrzly a¾ skoro na dno.

Ano, lidé skuteènì tehdy zimou umírali. Bylo jich tolik, ¾e márnice byly plné a mrtvé nebylo jak do promrzlé zemì pohøbívat. Øadu vesnic odøízly pøívaly snìhu od svìta a leckde se silnice podaøilo protáhnout a¾ v bøeznu. O tom v¹em a mnohém dal¹ím Karlièka povídala tak, jakoby toho byla opravdu oèitým svìdkem! „To byla opravdu zima. S mlad¹í sestøièkou jsme ji pro¾ily vìt¹inou zahrabané v peøinách a starých hadrech!“ zakonèila svoje vyprávìní.



Skuteèný ¹ok pøi¹el a¾ doma

Kdy¾ si pro Karlièku pøi¹la maminka, vychovatelka ji v¹echno povìdìla. „Vy jste ji o tom doma nìco vyprávìli?“ zeptala se zvìdavì. „Urèitì ne! Nevím, kde to vzala,“ odpovìdìla ji ¹okovanì.

S Karlièkou se k jejímu vyprávìní ve ¹kolce vrátila a¾ veèer doma. Sedla si k poèítaèi a na¹la podrobnosti k zimì, které se øíkalo stoletá. Poznala, ¾e si dcerka nevymý¹lí. „Odkud to v¹echno ví¹?!“ udeøila na dítì. Karlièka se rozplakala. „Já si to prostì pamatuju,“ ¹tkala. „To si pøeci pamatovat nemù¾e¹! Stalo se to dlouho, dlouho pøedtím, ne¾ jsi se nám narodila!“ hlesla bezmocnì její maminka a roztr¾itì zadala do internetového vyhledávaèe obrázky ze zimy 1929. Prohlí¾ela si je. Karlièka se ji s uslzenýma oèièkama dívala pøes rameno. Najednou vykøikla. Na obrazovce poèítaèe byla fotka tøí dìti s dospìlou ¾enou. V¹ichni uprostøed závìjí. „To byla moje maminka a toto, to jsem já!“ ukázala prstíkem na postavy na fotce...

®IVOT SI S VÁMI KRUTÌ ZAHRÁVÁ? Svìøte se mi, spolu v¹e vyøe¹íme! Zavolejte mi na tel.: 906 701 701 nebo mi po¹lete SMS ve tvaru SMS BEDA na 904 30 44! Numerolog Béda