Pùvod a význam Beltainu

Beltain (nebo Beltane) je jeden z nejvýznamnìj¹ích svátkù keltského a pohanského kalendáøe. Tradiènì se slaví 1. kvìtna, ale oslavy zaèínají u¾ v pøedveèer, tedy 30. dubna, kdy se podle staré víry svìt lidí a duchù nebezpeènì pøibli¾uje. Tento èas oslavuje zrození nové ¾ivotní síly – plodnost zemì, rozkvìt pøírody a pøíchod teplých dní.

Slovo Beltain pochází z keltského výrazu bel-teinn, co¾ znamená "svìtelný oheò" nebo také "ohòová svatba". Oheò hrál hlavní roli – symbolizoval Slunce, ochraòoval pøed zlými silami a podporoval rùst a plodnost. Byl vnímán jako most mezi svìty – mezi tím, co ¾ije, a tím, co se teprve rodí.

Oheò, tanec a rituály: Jak se slaví Beltain

Oheò byl a je srdcem Beltainu. Keltové zapalovali obrovské posvátné ohnì, èasto dvojité, a lidé i dobytek mezi nimi procházeli, aby se oèistili a zajistili si ochranu i zdraví na dal¹í rok. Tanèilo se bosky kolem ohnì, zpívalo, pilo a radovalo.

Tanec mìl hlub¹í význam – symbolizoval krou¾ení ¾ivota, spojení nebe a zemì, mu¾e a ¾eny. Nìkde se kolem ohnì stavìl i májový strom ozdobený stuhami a kvìtinami – pøedchùdce na¹ich dne¹ních májek.

Lidé zdobili své domy vìtvemi kvìtin, hlavnì hlohem, symbolem lásky a ochrany. Pøiná¹eli dary bohùm – potraviny, pivo, mléko – a modlili se za úrodu, zdraví a ¹tìstí. Beltain byl svátkem nejen tìla, ale i du¹e.

Beltain, pálení èarodìjnic a èeské tradice

V èeských zemích se noc z 30. dubna na 1. kvìtna pojí hlavnì s pálením èarodìjnic. I kdy¾ dnes tuto tradici vnímáme spí¹e jako lidovou slavnost, její koøeny sahají hluboko do pøedkøes»anských pohanských obøadù. Pùvodnì ¹lo o rituální ochranu pøed zlými silami – hranice a ohnì mìly oèistit vesnici, odehnat temné bytosti a pøivolat plodnost pøírody i lidí.

Stejnì jako v Beltainu ¹lo o oslavu ¾ivota, zaèátku nové fáze, ochranu a podporu pøírodních cyklù. Dnes, kdy¾ zapalujeme vatry a tanèíme kolem ohòù, navazujeme – mo¾ná nevìdomky – na tisíciletou tradici, která oslavuje zázrak ¾ivota.

Beltain ve svìtì

Beltain nebyl výsadou jen keltských oblastí. V Nìmecku se podobný svátek nazývá Walpurgisnacht – Valpur¾ina noc – a slaví se také 30. dubna ohni, tanci a magickými rituály. Na severu Evropy lidé vítali jaro ohnivými slavnostmi, na jihu Evropy probíhaly kvìtinové prùvody a slavnosti lásky.

V moderní dobì je Beltain znovuobjeven hlavnì v pohanských a wiccanských komunitách. Je pova¾ován za èas, kdy se pøíroda a magie prolínají nejhloubìji, a kdy se rituály zamìøují na lásku, obnovu, oèistu a sílu.

Beltain a magie podle Wiccy a moderních tradic

V rámci Kola roku, které sleduje pohyb pøírody a energií, je Beltain jedním z nejmocnìj¹ích svátkù. Patøí mezi ètyøi hlavní body roku spolu s Imbolcem, Lughnasadem a Samhainem. Pro wiccanské èarodìjky a èarodìje je to èas rituálù lásky, plodnosti, ochrany a vnitøního propojení se zemí.

Dorothy Morrison, významná autorka moderní magie, popisuje Beltain jako okam¾ik, kdy sexuální a tvoøivá energie proudí nejsilnìji. Je to doba, kdy se pøíroda miluje – a my s ní. V rituálech se èasto pracuje se svícemi, kvìtinami, pentakly a pøírodními symboly, které podtrhují propojení v¹ech ¾ivlù.

Proè slavit Beltain i dnes?

Beltain nás uèí vrátit se k radosti z prostého bytí. Pøipomíná, ¾e tìlo je dar, dotek je po¾ehnání a ¾e smyslnost je souèástí na¹í duchovní podstaty. Uèí nás vá¾it si pøírody, svého ¾ivota a vztahù, které nám dávají sílu.

A» u¾ tedy 30. dubna zapálíte oheò, povìsíte kvìtinový vìnec na dveøe, obejmete strom, nebo si jen sednete pod noèní oblohu a podìkujete za v¹echno, co vám ¾ivot dává, oslavíte Beltain. Oslavíte sebe. A pøíslib nového zaèátku.